Vítejte na mém webu

Jmenuji se Jiří Urbánek. Jsem farářem v Mikulovicích u Jeseníku. Na tomto webu Vám chci nabídnout nedělní kázání a důležité dokumenty. 

 

Karmelitka svatá Alžběta od Nejsvětější Trojice:

 

"Můj Bože, upokoj mou duši, udělej si z ní své nebe, svůj milovaný příbytek a místo svého odpočinku.   Ať Tě tam nikdy nenechávám samotného."

 

 

Papež František (Apoštolská exhortace Christus vivit 34, 98, 112, 154):

"Mládí nespočívá ve věku, ale ve stavu srdce."

"Klerikalismus je ustavičným pokušením těch kněží, kteří si vykládají přijatou službu jako uplatňování moci, a ne jako nesobecky a obětavě nabízenou službu."

"Bůh tě miluje. Nikdy o tom nepochybuj, ať se ti v životě děje cokoli. Ať se necházíš v jakýchkoli životních okolnostech, jsi nekonečně milován."

"Přátelství s Ježíšem je nerozlučitelné. On nás nikdy neopustí, i když se nám zdá, že mlčí."  

 

15. neděle v mezidobí, cyklus B

 

Prorok Amos byl povolán Bohem za proroka. Když ho Amasjáh vyháněl ze severního izraelského království, Amos řekl:

"Nejsem prorok ani prorocký učedník, jsem pastýř a pěstitel smokvoní."

Amos se neprohlásil prorokem sám, zřejmě ani netoužil být prorokem. Konal svou práci až do doby, kdy slyšel Boží hlas:

"Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu."

Amos nemohl odolat Božímu hlasu a volání, opouští svou práci a prorokuje.

V evangeliu jsme slyšeli o poslání učedníků. Ti také byli Ježíšem povoláni. Nerozhodli se pro učednictví sami, ale sám Ježíš si je vybral. Také oni opustili svou práci a způsob života. Učedníci dostávají moc hlásat Boží království, konat exorcismy a uzdravovat nemocné. Tedy konají to, co konal sám Ježíš. Poslušně přijímají své poslání a jdou do neznáma.

Nemají se sami zajišťovat, jak bylo zvykem před dlouhou cestou. Neberou si mošnu, chléb, peníze ani dvoje šaty. Odevzdávají se do rukou Boží prozřetelnosti, Bůh se o ně postará. Zajistí jim nocleh i stravu u těch, kteří se otevřou evangeliu a Boží spáse.

I dnes si Bůh volá své učedníky, aby pokračovali v Ježíšově díle, v hlásání evangelia. Jsou to především jáhni, kněží a biskupové, ale také řeholníci, řeholnice a zasvěcené panny. Nevybrali si učednictví sami, Bůh sám si je vyvolil a povolal. Od Boha dostali potřebné dary, aby mohli své poslání vykonávat. Také příslib, že se o ně Bůh postará.

Pokud je dnes povolání k duchovnímu stavu málo, můžeme se ptát proč tomu tak je. Bůh volá v tichu. V hluku světa člověk nemůže Boží hlas slyšet. Pokud si člověk denně nachází čas k modlitbě, dokáže se vzdálit hluku světa a vnitřně ztišit, může slyšet Boží volání. Pak už je na něm, jak na toto volání odpoví.

Dále je důležitá láska k Bohu. Kdo Boha miluje, dokáže se pro druhé obětovat. Kdo miluje Ježíše, připodobňuje mu svůj život. Ježíšův život je život oběti a služby. Ježíš přišel na svět, aby sloužil, aby za nás dal svůj život.

Duchovní povolání je životem oběti a služby.

Všichni křesťané mají skrze křest účast na prorocké (učitelské) službě.

I rodiče se musí pro děti obětovat, mají své děti vést k Bohu. Vychovávat je, aby dobře prožili svůj život na zemi a nakonec dosáhli nebe. I rodiče jsou posláni Bohem, aby k Němu vedli své děti. Dostávají k tomu od Boha dary.

Všichni jsme tedy povoláni do služby. Ke službě, kterou konáme, dostáváme od Boha potřebné dary a milosti. V našem povolání nejsme sami, Bůh nás doprovází, pomáhá nám a občas opravuje naše selhání. Měli bychom více důvěřovat Boží prozřetelnosti. Příkladem je pro nás Amos a učedníci. Amos byl obyčejný pastýř, učedníci většinou rybáři a prostí lidé.

To, že něco dokázali, bylo především dílem Boží milosti. Je třeba nechat se vést Bohem, umět se ztišit a naslouchat Bohu. Až budeme na příjmu, můžeme slyšet Boží volání.