Vítejte na mém webu

Jmenuji se Jiří Urbánek. Jsem farářem v Mikulovicích u Jeseníku. Na tomto webu Vám chci nabídnout nedělní kázání a důležité dokumenty. 

 

Karmelitka svatá Alžběta od Nejsvětější Trojice:

 

"Můj Bože, upokoj mou duši, udělej si z ní své nebe, svůj milovaný příbytek a místo svého odpočinku.   Ať Tě tam nikdy nenechávám samotného."

 

Poutě v roce 2026

  • sobota  5.12. v 10,00 pouť v Mikulovicích

.26. neděle v mezidobí, cyklus A

 

Dnes slyšíme o obrácení člověka, tedy o změně smýšlení a života. Co se děje v srdci člověka se nutně projevuje i navenek.

V Izraeli se vyskytoval nesprávný názor, že je lid trestán za hříchy svých otců. Prorok Ezechiel naznačuje, že každý je odpovědný sám za sebe. Prorokuje, že zločinec se může změnit. Může opustit hřích a změnit své chování.

K tomuto činu je třeba Boží bázně a pokory. Svatý Pavel nám dává jako příklad pokory samotného Krista. Druhá Božská Osoba odhlédla od svého božství, zřekla se sebe a přijala naše lidství. Stala se služebníkem, poslušným Otce až k smrti kříže.

Když sám Pán kvůli nám projevil takovou pokoru, měli bychom se mu připodobnit, zvláště proto, že na rozdíl od Ježíše hřešíme.

Je třeba obrácení, změna smýšlení. To je cesta od pýchy k pokoře. Je to ochota poslouchat Boha jako Ježíš, který se v Getsemanech podřídil vůli nebeského Otce.

V evangeliu jsme slyšeli o dvou synech. První je neposlušný a líný, nechce pracovat na vinici. Pak lituje odporu vůči otcově vůli a na vinici jde pracovat.

Druhý syn je na první pohled poslušný, hned říká "ano", ale na vinici nejde. Dělá se dobrým, ale otce ve skutečnosti neposlouchá, dělá si, co chce.

Prvním synem jsou celnící, nevěstky a hříšníci. Ti jsou zprvu Bohu neposlušní, ale po kázání Jana Křtitele a Ježíše, jdou do sebe a mění své smýšlení i svůj život. Vstupují do Božího království.

Druhým synem jsou farizeové. Ti byli na první pohled dokonalí, poslušní Bohu, snažili se zachovávat Zákon. Ale byli pyšní, zbožní pro sebe. Odmítli výzvu k obrácení, odmítli vejít do Božího království.

I my se máme obrátit. V duchovním životě se používá pojem "každodenní obrácení". Každý den máme usilovat o změnu k lepšímu, máme opouštět zlo a volit dobro.

I když jsme hříšníci, Bůh nás má rád. Zajímá ho více, co se s námi děje, než jací právě jsme. Zajímá ho více, jestli jsme schopni a ochotni se obrátit, změnit svůj život. Bůh počítá s tím, že se můžeme změnit.

Je pro nás velkým nebezpečím ustrnout ve víře. Myslet si, to už stačí, plním si (jako farizej) své povinnosti, co bych měl měnit? Říkám Bohu často "ano", ale dělám si stejně, co chci já.

Úkolem nás všech je každodenní obrácení. Od zla k dobru, od sebe k Bohu, od své vůle k vůli Boží. Kéž se naše vnitřní ochota k obrácení projeví i na změně našeho života.

 

 

Papež František (Apoštolská exhortace Christus vivit 34, 98, 112, 154):

"Mládí nespočívá ve věku, ale ve stavu srdce."

"Klerikalismus je ustavičným pokušením těch kněží, kteří si vykládají přijatou službu jako uplatňování moci, a ne jako nesobecky a obětavě nabízenou službu."

"Bůh tě miluje. Nikdy o tom nepochybuj, ať se ti v životě děje cokoli. Ať se necházíš v jakýchkoli životních okolnostech, jsi nekonečně milován."

"Přátelství s Ježíšem je nerozlučitelné. On nás nikdy neopustí, i když se nám zdá, že mlčí."