Vítejte na mém webu

Jmenuji se Jiří Urbánek. Jsem farářem v Mikulovicích u Jeseníku. Na tomto webu Vám chci nabídnout nedělní kázání, komentáře a důležité dokumenty. K prohlédnutí jsou i fotografie ze života farnosti a z cest.

Karel Gott zpívá ruské písně - viz Ruská kultura.

 

 

Papež František (Apoštolská exhortace Christus vivit 34, 98, 112, 154):

"Mládí nespočívá ve věku, ale ve stavu srdce."

"Klerikalismus je ustavičným pokušením těch kněží, kteří si vykládají přijatou službu jako uplatňování moci, a ne jako nesobecky a obětavě nabízenou službu."

"Bůh tě miluje. Nikdy o tom nepochybuj, ať se ti v životě děje cokoli. Ať se necházíš v jakýchkoli životních okolnostech, jsi nekonečně milován."

"Přátelství s Ježíšem je nerozlučitelné. On nás nikdy neopustí, i když se nám zdá, že mlčí."

 

 

5. neděle v mezidobí, cyklus A

 

Církev bude vždy v pokušení uzavřít se do sebe, budovat hradby, které by ji ochránily před světem. Bude bránit poklad víry, ale přitom se uzavře světu, ve kterém žije.

Pán Ježíš přirovnává křesťany k soli:

"Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena?"

Sůl, která zůstane v solničce, nemůže využít svou slanost. Až se přidá do pokrmu, může ho učinit chutným a ochránit ho před zkázou.

Křesťané mají dělat svět chutnějším. Tím, že konají dobro, slouží potřebným, jsou všímaví k utrpení bližních, činí lidem život snesitelnějším. Křesťané mají být lidé naděje. Tu mají šířit nejen slovy, ale celým svým životem, zvláště tím, jak sami zvládají těžké životní situace.

Křesťany, kteří žijí upřímně podle své víry, si svět příliš neváží.

Je to jako v pohádce Sůl nad zlato. Stárnoucí král chce své království odevzdat jedné ze svých tří dcer. Ptá se jich, jak ho milují. První dcera řekne jako zlato, druhá jako drahokamy, třetí – Maruška – řekne, že svého otce miluje jako sůl. Krále to rozlobí a Marušku vyžene. Sůl pro něho nic neznamená, myslí si, že ji nepotřebuje. Zanedlouho pozná, jak se mýlil.

I svět si myslí, že nepotřebuje křesťany věřící v Boha. Mluví o nich jako o fanaticích, tmářích, kteří se bojí užívat života, o bláznech, kteří mají hodně dětí.

Ale přesto svět nás, křesťany, potřebuje jako sůl. Svým slovem i životem máme činit lidský život chutnější a smysluplnější. Také máme svět chránit před hnilobou hříchu. Zase především příkladem svého života.

To je naše poslání ve světě. Podmínkou jeho naplnění je, že neztratíme slanost, že se nestaneme vlažnými. Těmi, kteří tak splynuli se světem, že mu nemají už co nabídnout.

Dále nás Ježíš přirovnává ke světlu:

"Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře. A když se svítilna rozsvítí, nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svíti všem v domě."

Světlo osvěcuje temnoty, ukazuje cestu. I to je naše poslání. Abychom ho naplnili, nemůžeme světlo víry ukrývat, nemůžeme se ukrývat za hradbami, ale musíme vyjít ven do světa. Žít ve světě, ale nesplynout s ním. Zachovat si svou slanost a jas.

Kéž jsou pro nás Ježíšova slova zamyšlením, jak je to s naší slaností a jasem. Zdali jsme neztratili slanost, zdali jen nedoutnáme. Všichni máme co napravovat.

Poslechněme výzvu našeho Pána:

"Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích."

 

 

 

Upozornění arcibiskupa olomouckého věřícím:

 

Drazí bratři a sestry,

k základní struktuře katolické církve patří biskupství a farnosti, nebo také řehole a hnutí či spolky, které mají církevní schválení, ale prostor církve je otevřený i pro mnoho duchovních společenství, která jsou součástí farností. Důležitým znakem zdravého společenství je jednota s místní i světovou církví. Pokud se nějaké společenství od církve odtrhne, či prohlásí za samostatnou církev, stává se schizmatickým. Kdo se aktivně zapojuje do života schizmatického společenství, je automaticky exkomunikován, to znamená: dokud se nezřekne schizmatu, nemůže platně přijímat rozhřešení ve svátosti smíření a nemůže hodně přijímat svátost eucharistie, která je výrazem hlubokého sjednocení s církví. Protože v naší diecézi působí několik takových nových církví, upozorňuji všechny věřící, že žádný člověk nemůže být ve dvou církvích zároveň.

Například: Zakladatel komunity Královny míru v Medžugorji františkán Tomislav Vlašič, který později odešel do Itálie, kde vystoupil z řádu a byl převeden do laického stavu, založil spolu s jednou členkou tohoto společenství Stefanií Caterinou 20. května 2018 novou církev s názvem „Církev Ježíše Krista celého vesmíru“. Toto učení je blud a rafinované zlo, jež nepochází od Boha. Bylo tam tolik dobrého, tolik modliteb a vše vypadalo svatě a nevinně. Nebylo lehké se tohoto učení vzdát. Poznala jsem, že je založeno na výjimečnosti, důležitosti, mimořádnosti, falešné mystice, vědění a poznávání Boha neobyčejným způsobem a to vede k pýše, vyznala jedna bývalá členka, která děkuje Bohu za milost a sílu se z tohoto učení vymanit. Toto společenství má i své neplatně svěcené kněze, kteří neplatně slouží mši svatou a působí také u nás.

Totéž platí o Byzantském katolickém patriarchátu, který vznikl 5. dubna 2011. Biskupové patriarchátu jsou bývalí katoličtí kněží, kteří byli exkomunkovaní z Katolické církve. Jejich biskupské svěcení zpochybnila Kongregace pro nauku víry a oni sami zatím nepředložili hodnověrné doklady o svém svěcení. Prvním patriarchou se stal Eliáš Antonín Dohnal pocházející z Arcidiecéze olomoucké, který byl za nedovolené biskupské svěcení a za schizma exkomunikován z Katolické církve. Sídlo patriarchátu je na Ukrajině, ale nedaleko Olomouce mají svůj klášter, v němž podle oznámení na jejich webových stránkách na své synodě dne 14. října 2019 prohlásili papeže Františka za heretika a zvolili nového papeže.

Problematické je také Kněžské bratrstvo svatého Pia X. Papež František sice 4. dubna 2017 umožnil katolickým biskupům udělovat licence pro věřící, kteří se účastní pastoračních aktivit bratrstva, ale Bratrstvo je v České republice od prosince 2017 samostatnou registrovanou církví na Ministerstvu kultury a zatím nenavázalo žádné vztahy s Českou biskupskou konferencí. Proto zatím u nás biskupové žádné licence nemohou udělovat. Něco jiného je Kněžské bratrstvo sv. Petra, které také slaví mši svatou takzvaně postaru a v latině, ale je v jednotě s vedením katolické církve a proto se katolíci mohou účastnit i jejich bohoslužeb.

Nikoho nesoudím, ale považuji za svou povinnost věřící diecéze upozornit na situace, kdy ztrácejí jednotu s církví a tím také možnost hodně přijímat svátosti. Modlím se za obrácení a kající návrat do církve těch, kteří zbloudili, a o modlitbu na tento úmysl prosím také vás všechny.

 

arcibiskup Jan

 

Zdroj: https://www.ado.cz/

Pozice Kněžského bratrstva svatého Pia X. vzhledem k  naší církvi:

www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27911

Doporučuji stránky Duchovní boj od P. Antonína Příkaského, OCarm:

www.duchovniboj.cz/