Utíkejme se k Panně Marii, před kterou utíká Zlý

Slavnost Matky Boží, Panny Marie  2016

  Začínáme nový rok slavností Panny Marie, Matky Boží. To nám naznačuje, ke komu se máme obracet s prosbou          o přímluvu k našemu Bohu, k Bohu, který je naším Otcem.
  V prvním čtení jsme vyslechli Áronovo požehnání. Boží požehnání, o které bychom měli prosit nejen na počátku nového roku, ale každý den, je souhrnem všech Božích darů, které potřebujeme nejen pro pozemský život, ale i k dosažení věčného života v nebi.
  Zdrojem požehnání je Bůh, který žehná prostřednictvím svých nástrojů - kněží. Kněží Starého i Nového Zákona jsou nástroji Božího požehnání. Jistě, Boží požehnání si může vyprošovat každý věřící sám, ale když Bůh žehná skrze kněze, má věřící jistotu, že Boží požehnání skutečně sestupuje. Je to podobné jako u svátosti smíření. Když kněz pronáší slova rozhřešení, má věřící jistotu, že je mu odpuštěno, pokud má svátost smíření vše, co má mít.
  V áronském požehnání jsme slyšeli dvakrát o Boží tváři:
  "Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý!"
  "Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!"
  V semitském prostředí se výrazy obrácení tváře používaly k vyjádření příznivého přijetí u panovníka. Náš Bůh není jen náš Pán, ale je i náš Otec. On nás miluje a chce nás naplnit svým požehnáním, tedy vším, co potřebujeme k životu pozemskému i k dosažení života věčného. 
  Nebeský Otec se k nám sklání. My ho nemusíme přesvědčovat, aby nám ukázal laskavou tvář. Spíše si potřebujeme uvědomit, že vše potřebné k životu máme od Boha. A prosbou o Boží požehnání se mu máme otevřít.
  Pojetí Boha jako Otce každého věřícího člověka není samozřejmé. Izrael svého Boha nazýval Otcem celého národa, Bůh byl Otcem izraelského krále. Náznaky pojetí Boha jako Otce každého věřícího se objevují až v naučných knihách Starého Zákona.
  Až Ježíš, jednorozený Syn Boží, nám takového Otce zjevil. Naučil nás modlitbu "Otče náš", ve které nám dovolil Bohu říkat "Otče".
  V druhém čtení jsme slyšeli, že máme v srdci Ducha Svatého, který nás pudí volat k Bohu jako k Otci:
  "A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: ´Abba, Otče!´"
  Před Bohem nestojíme jako otroci, ale jako synové a dcery, kteří mají od nebeského Otce přijmout dědictví věčného života v nebi:
  "Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha."
  Takové pojetí Boha nenajdeme v židovství ani v islámu. Važme si proto toho, že jsme křesťané, které Bůh přijal         za vlastní. Bůh je náš Otec. My jsme jeho děti.
  Panna Maria je pro své Mateřství mocnou přímluvkyní u Boha. Přímluva Panny Marie, nejmilejší dcery nebeského Otce, má v nebi největší váhu. Proto se nebojme k ní utíkat.
  Utíkejme se k Panně Marii, před kterou utíká Zlý.