Těšme se domů

26.05.2017 20:54

5. neděle velikonoční, cyklus A

  Pán Ježíš učedníkům oznamuje, že odchází z tohoto světa. Srdce učedníků se naplňuje úzkostí. Co teď s nimi bude, až budou bez Ježíše? Pán Ježíš jim říká:
  "Ať se vaše srdce nechvěje! Věřte v Boha, věřte i ve mne."
  Jako skládáte důvěru v Boha, tak mějte důvěru i ve mne, neboť "já jsem v Otci a Otec je ve mně", já a Otec jsme jedno.
  Pán Ježíš své učedníky dále povzbuzuje:
  "V domě mého Otce je mnoho příbytků."
  "Když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já."

  Učedníci nevidí Ježíše naposled. Až jim u Otce připraví místo, vrátí se pro ně a vezme je k sobě. V nebi je už nic nerozdělí.
  Každý z nás má připravené místo u Otce. To si můžeme představit jako pokoj s naší jmenovkou. V tomto pokoji se budeme cítit jako doma. Nic nám nebude chybět, Bůh naplní všechny naše tužby. U Otce v nebi nebude žádný zármutek a trápení.
  Máme místo u Otce v nebi. Není to krásná představa? Naše cesta životem je cestou domů, cestou k nebeskému Otci.    K nebeskému Otci můžeme dojít jen skrze víru v Ježíše Krista. Ježíš je jediné dveře k Otci.
 Při všech životních zkouškách a trápeních nemáme ztrácet chuť k životu. To podstatné a nejkrásnější z našeho života nás čeká v nebi. Máme v nebi místo u Otce, který nás miluje marnotratnou láskou. Měli bychom se na nebe těšit. Stvořený svět by nás neměl zahltit tak, že bychom ztratili ze zřetele náš nebeský domov.
 Naděje nebeského domova by nás však neměla vést k útěku ze světa. Ježíš nás dokonce do tohoto světa posílá. Máme se od Ježíše učit lásce a milosrdenství, které máme šířit do svého okolí. I přes naše občasné selhání se máme o to snažit. Dělat krásným náš pozemský domov, a přitom se těšit na domov nebeský.
  Vždyť společenství s nebeským Otcem a Ježíšem v Duchu Svatém můžeme prožívat již zde na zemi. Nyní nedokonale, pak v plnosti.
  Jsme Boží děti, děti nebeského Otce. I náš nebeský Otec se na nás těší.
  Ať současné dění u nás i ve světě nám nevezme radost z toho, že máme u Boha své místo. Náš pozemský domov je nedokonalý, neboť v něm spolu s dobrem existuje i zlo. V nebi zlo není. Je tam dobrý Bůh, svatí andělé, bratří a sestry, kteří nás ve smrti předešli, a již se radují ze svého příbytku.
 Těšme se na nebeský domov, ale nezapomínejme zušlechťovat náš domov pozemský.