Stali jsme se blízkými Kristovou Krví
Slavnost Těla a Krve Páně, cyklus B
Dnešní liturgická čtení nám umožňují srovnat starou smlouvu, kterou uzavřel Mojžíš na Sinaji, a novou smlouvu, kterou uzavřel Pán Ježíš ve večeřadle. Obě smlouvy byly uzavřeny platně, avšak nová smlouva nahradila smlouvu starou.
Mojžíš postavil pod horou oltář a pokropil jej i lid krví obětních zvířat. Tím byla zpečetěna snlouva mezi Bohem a Izraelem. Bůh a Izrael se stali blízkými krví obětních zvířat. Nyní patří k sobě. Bůh bude lidu žehnat a chránit ho, lid bude Boha poslouchat:
"Poslušně splníme všechno, co mluvil Hospodin."
Pisatel lisu Židům ještě výrazněji vykresluje rozdíl mezi starou a novou smlouvou. Mojžíš, prostředník staré smlouvy, byl pouhým člověkem. Ježíš je Bohočlověk. Stará smlouva byla zpečetěna krví obětních zvířat, nová smlouva byla zpečetěna Kristovou Krví. O dalším rozdílu čteme dále:
"Jestliže už (samo) pokropení krví kozlů, býků a popel z jalovice posvěcuje ty, kteří jsou nečistí, k čistotě těla, čím spíše krev Krista, který skrze věčného Ducha sám sebe přinesl Bohu jako oběť bez poskvrny, očistí naše svědomí od mrtvých skutků, abychom mohli sloužit Bohu živému."
Mojžíšova oběť očišťovala Boží lid obřadně, tělesně, aby mohl přistupovat ke službě Bohu. Ježíšova oběť nás očišťuje vnitřně, očišťuje naše svědomí od mrtvých skutků, přináší nám odpuštění hříchů. Přijetím křtu z nás tvoří nové stvoření, oživené Duchem Svatým. Zatímco stará smlouva dávala Izraeli naději zaslíbené země, nová smlouva křesťanům dává naději nebe a vzkříšení z mrtvých.
Kristovou Krví jsme vstoupili do úzkého společenství s Bohem i mezi sebou. Jsme jedno s Bohem, a máme být jedno i mezi sebou. Zdrojem naší jednoty s Bohem, i mezi námi, je svátost Eucharistie, ve které je skutečně přítomen Ježíš Kristus. Přijímáním Těla a Krve Kristovy se stáváme s Kristem jedním tělem a jednou krví. Jsme jedno s Kristem a máme být jedno i mezi sebou. Katoličtí křesťané, zvláště ti, kteří přijímají Krista ve svatém přijímání jsou duchovně spojeni, jsou Kristovým mystickým tělem, jsou s Kristem a mezi sebou jedno.
Proto nemůže ke svatému přijímání přistupovat každý návštěvník kostela. Přijímající musí být katolickým křesťanem, věřit ve skutečnou přítomnost Krista ve svatém přijímání a nemít na duši vážný hřích. Těžký hřích je vlastně odmítnutí Kristovy smlouvy. Také nemáme přijímat Krista ve svatém přijímání ze zvyku, ale máme Ježíše přijímat s touhou.
Stali jsme se blízkými Kristovou Krví, jsme Boží rodina, jsme jedno tělo a jedna krev. Kristus přišel, aby sjednotil celé lidstvo v jednu Boží rodinu, aby se všichni lidé na světě stali v Kristu bratřími a sestrami.
A naším úkolem je, o této jednotě svědčit. Až budeme přistupovat ke svatému přijímání, nezapomeňme, že se sjednocujeme nejen s Kristem, ale že se máme sjednocovat i mezi sebou. Jsme jedna Boží rodina, stali jsme se blízkými Kristovou Krví.