Stačí, že mě miluješ

Mše svatá na památku Večeře Páně

 Dnešní mše svatá je poděkováním za dar dvou důležitých svátostí - svátosti Eucharistie a kněžství. Pán Ježíš proměnil chléb ve své Tělo a víno ve svou Krev. Svým učedníkům dal příkaz, aby to konali na jeho památku.
   Všichni máme od křtu všeobecné kněžství, skrze které máme sami sebe obětovat Bohu jako oběť čistou, svatou a bohumilou. Svátost kněžství dává povolaným mužům účast na jediném Kristově kněžství. Bůh si volí muže, kterým je rukama biskupa udělována svátost služebného kněžství. Kněží mají sloužit Bohu a svěřeným duším. Jejich hlavním úkolem je sloužit mši svatou a rozdávat jim ve svatém přijímání pokrm věčného života.
  Každý kněz stojí v údivu a pokoře nad velkým darem kněžství. Kristus využívá ruce a řeč kněze, aby mohl být znovu proměněn chléb v Tělo Kristovo a víno v Krev Kristovu. Kněz je účastný posvátného úkonu. Na jedné straně vnímá obrovskou velikost daru kněžství, na druhé straně pozoruje svou ubohost, slabost a hříšnost. Jako před svatým přijímáním vyznáváme svou nehodnost přijetí Krista ve Svátosti Oltářní, tak i kněz cítí svou nehodnost sloužit mši svatou, zvláště proměňovat svátostné způsoby ve Svátost Lásky.
 Chce se mu říci:
  "Proč zrovna já? Ty, Pane, přece vidíš, jaký jsem. Vidíš mou ubohost a nehodnost, a přesto si mě povolal."
  A Pán může odpovědět:
  "Nevyvolil jsme tě proto, že jsi lepší a dokonalejší než ostatní, ale proto, že jsem chtěl. Jsi slabý, ale stačí ti moje milost. Ani Petra jsem se neptal, zdali je schopen pást mé ovce, ale ptal jsem se, zdali mě miluje. Stačí, že mě miluješ."

  V evangeliu jsme slyšeli, jak Pán Ježíš umývá nohy učedníkům. Je to gesto služebné lásky, která jde až do krajnosti. Gesto, které předjímá Kristovo ukřižování.
  Umýváním nohou dává nám všem příklad, příklad služby.
 V jednom ústavu pro tělesně a duševně postižené vykonával o prázdninách bohoslovec brigádu. Ústav navštívil biskup a nelíbilo se mu, že tento bohoslovec, doktor přírodních věd, utírá zadek jednomu postiženému. Biskup radil, aby byl bohoslovec přeřazen na lepší práci.
  A proč by měl? I Pán Ježíš konal otrockou práci umývání nohou.
 Umývání nohou je záležitosti nás všech. V tom máme následovat Ježíše. Konat službu lidem, a zvláště tu, které se ostatní štítí. Blahoslavená Matka Tereza se neštítila chodit do chudých čtvrtí, starat se o nemocné a umírající, kteří leželi na ulicích měst, vyhrabávat ze skládek odpadků ještě živé novorozence. Ona umývala nohy každý den, každý den milovala do krajnosti. Jako Ježíš. Nepotřebovala k tomu zvláštní vzdělání a schopnosti. Stačila jí láska v srdci a důvěra     v Boha.
  I my bychom se měli snažit denně umývat lidem nohy způsobem, jakým chce náš Pán. Nemusíme mít k tomu zvláštní vzdělání, dary a prostředky, stačí že milujeme Ježíše a ty, které miluje On.