Solme a sviťme

5. neděle v mezidobí, cyklus A

  Pán Ježíš v evangeliu přirovnává své učedníky k soli a světlu.
 Sůl je důležitá přísada do potravin. Jednak jim dává náležitou chuť, jednak je konzervuje, chrání před zkázou. Neméně důležití jsou křesťané pro tento svět.
  Když jíme polévku, máme na stole solničku. Abychom polévce dali náležitou chuť, nasypeme do ní trochu soli ze solničky. Jen když se sůl dostane do polévky, může ji osolit. Pokud zůstane v solničce, neosolí nic. Bude na parádu, žádný užitek nepřinese. Po nějakém čase zvětrá a vyhodí se.
  Křesťan musí se svou vírou působit ve světě. Jen tak bude světu k užitku, jen tak svět učiní lidštějším. Má svět prosolit evangeliem, dát lidem chuť k životu, chránit svět od zkázy zla. Sůl je k solení, křesťan má podávat svědectví o své víře.
  Sůl, aby osolila polévku, se musí v polévce rozpustit. Aby naplnila své poslání soli, musí zmařit sebe samu. I Pán Ježíš, který přišel na svět, aby nás vykoupil, sám sebe zmařil na kříži. Jeho obětí jsme byli vykoupeni. Vzpomeňme na svatého Pavla, jak se nasadil pro evangelium, kolik pro Krista obětoval. Vzpomeňme na mučedníky, matku Terezu, kněze, kteří až do konce sloužili svěřeným duším. Vzpomeňme na mámy, které se obětují pro svou rodinu, aby z dětí byli nejen slušní lidé, ale i horliví křesťané.
  Křesťan, aby přivedl druhé ke Kristu, musí být schopný oběti.
  Nemůžeme se od světa oddělovat, nemůže však se světem splynout. Musíme si stále zachovat charakter soli, i když ve světě působíme. Nemůžeme zesvětštět, nemůžeme přijímat myšlení a jednání světa, který je odvrácený od Boha.
  Tím, že se jako sůl ve světě "rozpouštíme", nemáme se stát součástí světa, ale máme svět přetvářet v součást Božího království. Tím, že se rozpouštíme ve světě, činíme svět Božím. Bereme svět zlým duchům a dáváme ho Bohu.
 Také světlo, když svítí v temnotách, nesplývá s temnotou, ale temnotu projasňuje světlem. Temnotu mění ve světlo.
  Nedokonalými přirovnáními jsem se pokusil vysvětlit, co znamená pro křesťana, že je solí země a světlem světa.
  Jako křesťané jsme pro dnešní svět velmi důležití. Ale jen tehdy, když solíme a svítíme.