Snažme se, aby kolem nás ubývalo lidí se smutnýma očima

Slavnost Seslání Ducha Svatého, cyklus C

  Pán Ježíš před svým nanebevstoupením slibuje příchod Přímluvce:
  "Ale Přímluvce, Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já."
  Duch Svatý umožní učedníkům pochopit Ježíšova slova i činy. Také připomene Ježíšova slova. Nejen proto, aby Ježíšovo slovo nezapomněli, ale aby jeho slovo bylo mezi učedníky přítomné jako živé a účinné.
 V prvním čtení ze Skutků apoštolů jsme slyšeli o příchodu Ducha Svatého. Příchod Ducha Svatého je doprovázen hukotem a silným větrem. Duch Svatý sestupuje na učedníky v podobě ohnivých jazyků. To nám připomíná Boží zjevení na Sinaji, kdy zemětřesení, zvuk polnic a oheň doprovázely předání Zákona. O letnicích se toto předání Zákona Božímu lidu dokonce připomínalo.
  Také apoštolové přijímají nový zákon, který již není vepsán na kamenné desky, ale přímo do srdcí věřících. Podstatou tohoto nového zákona je láska - láska k Bohu a lidem. Duch Svatý tento zákon Lásky nejen předává, ale dává nám i sílu k jeho plnění. Oheň Ducha Svatého má v srdcích Kristových učedníků zapálit lásku  k Bohu a lidem. Zachovávání příkázání není něco vnějšího. K zachovávání přikázání nás ponuká naše nitro, které naplnila Láska Ducha Svatého.
  Duch Svatý nás vede k poznání Boží lásky k nám, že jsme Bohem milováni. Duch Svatý nás ponuká k lásce k druhým lidem a k tomu, abychom jim o Boží lásce svědčili.
  Všimněme si, kolik lidí má dnes smutné oči. Nejen staří lidé, kteří se cítí sami, nejen rodiče, kteří se musí ohánět, aby uživili svou rodinu. Smutné oči mají i mladí lidé, dokonce i děti. Necítí se milováni. Upřímně, hluboce, takoví, jací jsou.
 Jsou uzavřeni ve své hořkosti, ublíženosti, sebelítosti, neochotě odpustit. Nemají radost ze života. Život není pro ně darem, ale utrpením.
  Tito lidé nepotřebují tabletky na uklidnění, ale potřebují svědectví o Boží lásce, aby jim někdo řekl, že je Bůh miluje, i když žijí špatným životem, že Boží láska je větší než všechny jejich hříchy a slabosti.
  Boží láska k člověku je vždy jistá. Jsme, a proto jsme Bohem milováni.
 I mnozí věřící nejsou přesvědčeni o tom, že je Bůh miluje. I oni potřebují evangelizovat. I oni se potřebují otevřít příchodu Ducha Svatého.
 Naše svědectví o Kristu nemá začínat nucením k chození do kostela nebo zachovávání Desatera, ale má začínat svědectvím o Boží lásce k člověku. Až člověk uvěří, že ho Bůh miluje, bude se modlit, chodit do kostela a žít podle Desatera.
 K zachovávání přikázání má ponukat lidské nitro, které naplnila Láska Ducha Svatého.
  My, kteří prožíváme, že nás Bůh miluje, snažme se to sdělit i ostatním lidem. Nejprve tím, že radost z Boží lásky prožíváme v každodenním životě, pak i slovem.
  Snažme se, aby kolem nás ubývalo lidí se smutnýma očima.