Skok do výšky
16. neděle v mezidobí, cyklus B
V prvním čtení jsme slyšeli ústy proroka Jeremiáše Hospodinovo běda špatným pastýřům. Špatní pastýři jsou odpovědni za to, že zničili a rozptýlili Boží stádo. Izrael se špatným vedením dostal do babylónského zajetí.
Čím špatný pastýř rozptyluje stádo? Tím, že je k ovcím tvrdý. A také tím, že se o ovce nestará. Má starost o vše možné, ale nemá zájem o své ovce. Ovce nechává na pospas vlkům. Nevede je k dobré pastvě Božího slova a svátostí. Za ovce se nemodlí, není pro ně schopen oběti.
V závěru úryvku Hospodin slibuje příchod pastýře a krále, spravedlivý Davidův výhonek, který přinese spásu vyvolenému národu. Tímto spravedlivým výhonkem je Mesiáš – Ježíš Kristus.
V evangeliu již vidíme starostlivost dobrého pastýře.
Učedníci, kteří byli Ježíšem vysláni k hlásání evangelia a ke konání znamení, se vrací zpět. Jsou plni nadšení. Ježíši vypravují, co všechno dělali a učili.
Pán Ježíš vidí jejich únavu, proto je vybízí:
"Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte."
Protože k nim pořád chodily zástupy lidí, učedníci se s Ježíšem chtěli přeplavit na opuštěné místo. Tam by se mohli v klidu najíst a vyspat. Avšak lidé poznali jejich úmysl. Než dopluli na zamyšlené místo, až tam na ně čekal zástup lidí. Jak na to reagoval Pán Ježíš? Poslal je pryč, aby přišli zítra? Apeloval na ně, aby měli trochu ohled na unavené učedníky? Ježíšova reakce byla jiná:
"Když (Ježíš) vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech."
Ježíš vidí rozptýlené ovce bez dobrého pastýře. Přišel ovce zase shromáždit, proto se jich ujímá. Tím také dává příklad svým učedníkům. A nejen těm z evangelia.
Když slyším tento evangelijní příběh, žasnu nad láskou dobrého pastýře. Zároveň cítím zahanbení, že se Ježíšovi nemůžu rovnat. Když přijde člověk večer domů a těší se z toho, že si už může odpočinout, občas se ozve telefon, který klid ukončí. Jak je těžké jednat jako Ježíš. Bylo mu líto zástupu, a místo odpočinku hlásal evangelium.
Možná, že jste zažili něco podobného. Člověk si něco naplánuje, a pak je všechno jinak.
Ježíšova láska a jeho nasazení ve službě lidem jsou obdivuhodné. Sami vnímáme, že na to nemáme. Ježíš nám nasadil vysokou laťku. Máme dvě možnosti. První je ta, že to vzdáme. Ta laťka je tak vysoko, nemá to cenu, vzdávám to. Druhá možnost spočívá v tom, že si laťku snížíme na úroveň, kterou dokážeme přeskočit. Když to dobře půjde, můžeme si laťku o něco zvednout. Několikrát ji shodíme, ale když budeme poctivě trénovat, i tu nakonec zvládneme přeskočit. Pak si ji můžeme zase o něco zvednout. I když Ježíšovu vysokou laťku nikdy nepřeskočíme, můžeme se k ní alespoň co nejvíce přiblížit.
Chce to nasazení a dobrou vůli. Svatými nebudeme za týden. Pán Ježíš to ví.