S Ježíšem přišlo Boží království

4. neděle v mezidobí, cyklus B

  V evangeliu jsem dnes slyšeli o počátku Ježíšova působení. Lidé slyší Ježíše mluvit a jsou jeho slovy uchváceni:
  "Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitele Zákona."
  Ježíš posluchačům nepředkládá myšlenky jiných rabínů nebo své rabínské závěry. Ježíš s definitivní platnosti vysvětluje Zákon, dokonce určité předpisy zbavuje lidských přídavků. Nemluví jako znalec Zákona, ale jako sám Zákonodárce, tedy jako Bůh. To asi zákoníky a farizeje nejvíce provokovalo.
 Ježíš navíc svá mocná slova podporuje znamením - exorcismem. Vyhání z posedlého člověka nečistého ducha. Posedlost je nejvyšší forma působení zlého ducha na člověka. Zlý duch ovládá tělo a řeč posedlého, dává mu nadlidskou sílu a schopnosti, často ho vede k sebetrýznění. Exorcismus, osvobození člověka z moci zlého ducha, byl už v době Ježíšově znám. Vyžadoval dlouhé modlitby a určité praktiky, jak je tomu dodnes. Ježíš osvobozuje posedlého z otroctví zlého ducha pouhým slovem:
  "Mlč a vyjdi z něho!"
  Ježíš se často utkává s nečistými duchy. Jeho příchod na zem totiž znamená příchod Božího království. Zároveň i konec nadvlády satana nad světem a člověkem. Satan vzdoruje Synu Božímu, ale není schopen odolat, Ježíš není jen pouhý člověk, ale také Bůh.
  S Ježíšem přišlo na svět Boží království. Každý člověk může skrze víru a radikální změnu života, opustit otroctví satana a vstoupit do Božího království. Ježíš nás přišel vysvobodit z moci temnot a nabídnout nám společenství Boží Trojice. Každý člověk je povolán k tomu, aby uvěřil v Ježíše, aby změnil svůj život a navždy s Ním žil ve společenství. Pokud člověk odmítá uvěřit, nechce změnit svůj život, zůstává v moci zlého ducha a v otroctví hříchu. Ve vztahu k Ježíši není možná žádná neutralita. Platí - buď a nebo.
  Je třeba se skutečně a upřímně rozhodnout pro Ježíše a jeho království.
  Radikální obrácení člověka k Bohu je pouze začátek. Věřící člověk musí celý život bojovat duchovní boj. Je zatažen do boje mezi Bohem a satanem o lidskou duši. Tady jde o lásku člověka k Bohu, jak píše sv. Jan od Kříže:
  "Neboť milovat znamená pracovat na tom, abychom se pro Boha zbavili a oprostili od všeho, co není Bůh."
  Ano, člověk, který věří v Boha a Boha miluje, aktivně bojuje proti hříchu a pokušení, zbavuje se toho, na čem je závislý  a není to Bůh.
Poté i samotný Bůh člověka trpně očišťuje, takže on poznává, že věci stvořené nemohou nasytit hlad jeho duše. Jako vinař čistí vinnou révu, tak sám Bůh očišťuje člověka od fantazií, vlastních představ o Bohu i o svém životě, ode všech lidských tužeb a přání. Člověk se má zcela vymanit z područí zlého ducha i ze své zlé žádostivosti. Cílem člověka věřícího v Boha je sjednocení s Bohem, splynutí lidské vůle s vůli Boží.
  Ježíš nás přišel vymanit z područí satana a pozvat nás do Božího království. Je třeba uvěřit a chtít změnit svůj život.
  Sám se zbavovat toho, co není Bůh, a pak nechat samotného Boha, aby dokončil práci. Každý z nás je povolán ke sjednocení s Bohem, k duchovnímu manželství lidské duše a Boha.