Připravené lampy
32. neděle v mezidobí, cyklus A
Dnešní podobenství o deseti pannách se týká druhého příchodu Ježíše Krista na zem. Na příběhu deseti panen můžeme vyčíst některé důležité skutečnosti. Všech deset bylo ženichem pozváno na svatbu. Všechny panny měly u svatební hostiny připravené místo.
Z jejich chování můžeme poznat různý postoj k tomuto pozvání. Prozíravé panny si tohoto pozvání na svatbu vážily. Předem se připravily – vzaly si nejen lampy, ale také dostatečné množství oleje, aby mohly svítit ženichovi na cestu. Pošetilé panny si vzaly lampy, ale nenamáhaly si vzít více oleje. Tyto si pozvání moc nevážily. Nepřipravily se na svatbu.
Ježíš nás zve na nebeskou hostinu, k věčnému životu s Ním. Jak si tohoto pozvání vážíme? Jsme ochotni se na věčnost připravit nebo Ježíšovo pozvání bereme lhostejně?
Nestačí jen Ježíšovo pozvání přijat. Je třeba splnit to, co od nás Ježíš očekává. A to podle našeho životního stavu a podle obdržených darů.
Podobenství pokračuje dál. Ženich dlouho nejde, družičky ochabují v čekání a usínají. První křesťané očekávali Ježíšův druhý příchod ještě za svého života. Ježíš, ženich naší duše, však hned nepřichází. I nás může přepadnout únava. Otázkou je, zdali na druhý příchod Pána vůbec čekáme.
„Uprostřed noci se strhl křik: Ženich je tady! Jděte mu naproti!“
Ježíš přijde nečekaně. Mnozí budou jeho příchodem zaskočeni.
Prozíravé panny si upravují lampy, dolévají olej, pošetilé zjišťují, že jim lampy brzy zhasnou. První jsou na příchod ženicha připraveny, druhé ne. To je hlavní poselství podobenství – být stále připraven na druhý příchod Ježíše Krista. Až přijde Ježíš, bude pozdě něco napravovat.
Pošetilé panny slyší drtivá ženichova slova:
„Neznám vás.“
„Neznat“ v biblické řeči znamená: nežít v důvěrném přátelství, nevytvářet společenství. Tyto panny jsou pro ženicha cizí, neboť k němu nikdy nepřilnuly svým srdcem.
Je třeba být stále připraven. Na druhý příchod Ježíše i na svůj odchod z tohoto světa. Být připraven kdykoliv odejít z tohoto světa, být připraven na druhý příchod Ježíše k soudu, i kdyby měl přijít už dnes.
A ještě jedno poselství evangelia: žít zodpovědně svůj život, dobře využívat dar času, který nám Bůh svěřil. Lidský život se přirovnává ke svíci, někdo má větší někdo menší svíci, někdo ji má nedávno zapálenou, jinému pomalu dohořívá. Na světě nebudeme věčně, je třeba náš čas využít k plnění vůle Boží. Využít „svůj čas“ k dobrým věcem, ke skutkům lásky. Nemusíme dělat velké věci. Stačí dobré slovo, naslouchání, modlitba za potřebné. Najít si trochu času na své bližní. Skutky lásky naplňujeme nádobku našeho srdce drahocenným olejem. Máme na to jen tento jediný život.
„Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“