Přes ucpané potrubí voda neproudí

4. neděle adventní, cyklus C

Poslední adventní neděle je oslavou Panny Marie, Matky Boží. Oslavou toho, že si v ní Bůh učinil příbytek, že dala tělo druhé Božské Osobě. Na Marii sestoupil Duch Svatý, zastínila ji moc Nejvyššího a ve svém lůně počala Vykupitele světa.

Při zvěstování je jí oznámeno, že také její příbuzná Alžběta čeká syna. Tato zpráva a Duch Svatý vedou Pannu Marii k rozhodnutí navštívit Alžbětu.

Jaký byl důvod této návštěvy?

Jistě se nechtěla přesvědčit, zdali skutečně Alžběta čeká dítě. Maria andělu uvěřila. Ani své příbuzné nechtěla sdělit tajemství zvěstování, které neprozradila ani Josefovi. Vždyť sama Alžběta v Duchu Svatém v Marii vidí matku svého Pána.

Důvod návštěvy asi byl prostý. Maria se chtěla radovat z radosti své příbuzné, radovat se z toho, že jsou obě v požehnaném stavu.

Druhým důvodem byla touha pomoci, touha posloužit Alžbětě v jejím stáří. Matka Boží se Synem v lůně odchází sloužit lidem. Je horlivou učednicí svého Syna. Vždyť i Ježíš nepřišel na tento svět, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil, a dal svůj život jako výkupné za všechny. Tedy láska a služba byly důvodem Mariina pobytu u Alžběty.

Tady se můžeme poprvé zastavit a zamyslet se:

Jsem také já schopný radovat se s radujícími a plakat s plačícími? Prožívat s druhými

jejich radosti a bolesti?

Jsem ochoten ke službě člověku, který potřebuje pomoc? Jsem bližním, jsem druhým nablízku?

V evangeliu jsme slyšeli, že návštěva Marie u Alžběty začala pozdravem. Exegeté se dohadují, o jaký pozdrav šlo. Ale to není důležité. Důležitý je účinek pozdravu.

Maria je plná milosti, pramen milosti přetékající. Ne však pro sebe, ale pro druhé. Milost Ducha Svatého se z ní přelévá na ostatní. Slyšeli jsme:

"Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně."

První účinek je zde. Jan Křtitel je posvěcen, naplněn Duchem Svatým. Poznává přítomnost Mesiáše, který ho posvěcuje k poslání předchůdce.

Jsou naplněna slova archanděla Gabriela Zachariášovi o Janu Křtiteli:

"Už od mateřského lůna bude naplněn Duchem Svatým."

Druhý účinek vidíme na Alžbětě. Také ona je naplněna Duchem Svatým a obdarována darem proroctví. Stačí Mariin pozdrav a Alžběta vidí v Marii matku svého Pána:

"Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?"

Panna Maria, milosti přetékající, si tuto milost neponechává pro sebe, ale rozlévá ji všude tam, kde přijde.

I my, žijeme-li v Boží milosti, nosíme v sobě Boha, jsme chrámem Ducha Svatého.

Jako z Mariina Srdce přetékala Boží milost na všechny, s kterými se setkala, tak i z nás má proudit tato Boží milost, tato Boží láska. Bůh chce milovat druhé lidi naším srdcem, sloužit jim našima rukama. Nemůže však, pokud my sami nechceme.

Pokud je potrubí ucpané, životodárná voda neproudí. Třeba potrubí vyčistit - zbavit se pýchy, sobectví a lenosti. Pomáhat tak, jak nás k tomu vede Duch Svatý, jak nám k tomu Bůh dává zdraví a sílu. Napodobujme tedy Pannu Marii, prostřednici všech milostí.