Postoj chudoby před Bohem

3. neděle v mezidobí, cyklus C

V prvním čtení jsme slyšeli proroka Nehemiáše. Izrael se vrátil z babylonského zajetí, znovu staví chrám, je předčítán Mojžíšův zákon a lid je vyzýván k radosti:

„Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, vašemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte!“

„Nebuďte zarmouceni, neboť radost z Hospodina je vaše síla.“

Dnešní evangelium je podobné. Ježíš, pomazaný Duchem Svatým, předčítá slova proroka Izaiáše o Mesiáši, který má přijít. Zvěstuje lidem radostnou zvěst, že On je ten Mesiáš – Vykupitel. Proroctví je DNES naplněno, Boží království je mezi námi.

Zatímco se Izrael v prvním čtení raduje z vysvobození ze zajetí, tedy otroctví tělesného, posluchači Pána Ježíše se mají radovat z osvobození duchovního. Z osvobození z otroctví hříchu a smrti, z otroctví beznaděje a nesmyslnosti lidského života.

Zajatci hříchu a smrti jsou Kristovým křížem vysvobozeni. To je naše radost. Pán Ježíš nám otvírá nebe a nabízí nám odpuštění hříchů. Nabízí nám svobodu Božích dětí.

Pán Ježíš nabízí slepým navracení zraku. Kolik lidí žije ve tmě, nemají smysl života, nemají pro co žít. Kultura smrti, kterou jim nabízí tento svět, je již neláká. Touží žít jako lidé, touží být milováni a touží milovat. Tápou ve tmě, neví kam jít. Často rezignují. Zbývá alkohol, drogy a sex.

Pán Ježíš je světlo světa, které vzešlo nad civilizací smrti a které chce vybudovat civilizaci lásky, civilizaci milovaných a milujících lidí, lidí proměněných láskou Ducha Svatého. Pán Ježíš dává životu cenu a smysl. Dává sílu opustit temnoty, zbavit se závislosti na věcech tohoto světa, které člověka zotročují a snižují jeho důstojnost.

Pán Ježíš je poslán hlásat radostnou zvěst chudým.

Kdo jsou tito chudí?

Chudý je ten, kdo trpí nějakým nedostatkem a touží po jeho odstranění. Může jít o chudobu hmotnou i duchovní, může jít o nemoc, hřích, nelásku. Pro ty přišel Pán Ježíš, aby jim nabídl spásu.

Osvojme si tento postoj chudoby před Bohem. Vědomí, že jsme na Bohu zcela závislí, že ho potřebujeme nutně k životu. S Bohem se mohou setkat jen ti, kdo mají ducha chudoby, což je radostná závislost na Bohu, život Božího dětství.

Pán Ježíš nás přišel osvobodit z otroctví hříchu a vrátit nám Boží dětství. Boží dítě není spoutáno věcmi tohoto světa, ale je zcela závislé na Bohu. Je v Božích rukou, kde se nemá čeho bát, Bůh je s ním.

U proroka Izajáše (Iz 46, 3n) můžeme číst:

„Slyšte mě, dome Jakubův, všichni, kdo jste zůstali domu Izraelovu, vy, kteří jste chováni již od života matky, od matčina lůna na rukou nošeni. JÁ SÁM AŽ DO VAŠEHO STÁŘÍ, AŽ DO ŠEDIN VÁS BUDU NOSIT.“

Bůh chce ve svém náručí nést každého z nás, nezáleží na věku.

Kéž bychom všichni zakusili, že nás Bůh nese.