Pokud chcete mít svaté kněze, tak si je vymodlete

3. neděle v mezidobí, cyklus B

  Po uvěznění Jana Křtitele začíná Pán Ježíš své veřejné působení, začíná hlásat evangelium, radostnou zvěst:
  "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království."
  Slovo "čas" je přeloženo z řeckého "kairos".  Čas kairos je chápán jako rozhodující okamžik, čas rozhodnutí. Tento čas určuje Bůh. Ježíš říká - nastal Bohem určený rozhodující okamžik, na svět přichází Boží království. Kdo chce do něho vejít, musí učinit toto:
  "Obraťte se a věřte evangeliu!"
  Vírou, která je spojena se změnou života, vcházíme do Božího království. Obrácení není jen to prvotní, kdy člověk uvěří a podle své víry změní svůj život. Duchovní autoři hovoří o "každodenním" obrácení. Každý den se máme nasměrovat na Boha a odvrátit se od toho, co nás od Boha vzdaluje.
  Pán Ježíš dále povolává učedníky, kteří mají pokračovat v hlásání a šíření Božího království. Hlásat lidem čas kairos, čas rozhodnutí se pro Boha.
  Prožíváme Rok zasvěceného života. I dnes je třeba kněží, řeholníc a řeholníků, kteří budou lidem přinášet radostnou zvěst o příchodu Božího království a volat k obrácení.
   Šimon, Ondřej, Jakub a Jan slyšeli Ježíšova slova:
  "Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!"
  Pro ně to byl čas kairos, okamžik rozhodnutí.
  Křesťan, který vnímá, že ho Bůh volá k zasvěcenému životu, se také musí v příhodný čas rozhodnout. Je to těžké, ale nikdo to za člověka neudělá, musí se rozhodnout sám. Mohou přijít obavy, zdali takový způsob života zvládne, strach z budoucnosti. Pokud však křesťan důvěřuje Bohu, může tyto obavy a strach překonat. Bůh mě povolal, ví, jaký jsem, počítá i s mými slabostmi. Bůh se o mě postará, dá mí sílu všechno zvládnout.
  Šimon a Ondřej opustili sítě, své zaměstnání. Když jsem v roce 1990 nastupoval do obnoveného semináře v Olomouci, tak nás v prvním ročníku byla asi třetina vysokoškoláků: inženýři, magistři, doktor přírodních věd s červeným diplomem, lékař, který před odchodem do semináře odmítl funkci primáře, ale také vyučení s maturitou. Bůh si povolává koho chce. Mnozí opustili zaměstnání, kde by byli více finančně ohodnoceni.
  Jan a Jakub opustili svého otce. Kdo se rozhodne pro Bohu zasvěcený stav také musí opustit domov a své blízké. Domů jezdí už jen na návštěvu. Zříká se dobra vlastní rodiny, volna o nedělích a svátcích, rozhoduje se pro službu Bohu a lidem.
  Je třeba se modlit za nová kněžská a duchovní povolání, aby se mladí lidé, kteří cítí v srdci Boží volání, dokázali rozhodnout. Aby poznali čas rozhodnutí.
  Je třeba se modlit za kněze, kteří již řekli Bohu své ano. Katechismus uvádí jedno zajímavé právo. Církevní představení mají věřícím přiznat právo dopouštět se "neplánovaných" chyb. Ale stejné právo mají věřící přiznat i církevním představeným. Mít v úctě duchovní stav a ohled na jeho nositele. Nadávat na představené není k ničemu, je třeba se za ně modlit.
  Pokud chcete mít svaté kněze, tak si je vymodlete.