Pokrm k věčnému životu

20. neděle v mezidobí, cyklus B

  Dnešní první čtení vypráví o Moudrosti. Tato Boží Moudrost zbudovala palác, opřela jej o 7 sloupů; sedmička je číslo dokonalosti a plnosti. V tomto paláci Moudrost připravuje hostinu, pak posílá své služebníky svolat hosty. Všichni, kteří slyší pozvání, mohou přijít. Společná hostina je znamením hlubokého společenství a vyjádřením přátelství.
  Pán Ježíš je vtělená Boží Moudrost.  I On nás zve do paláce na hostinu, na které budeme živeni Boží láskou. Tím palácem je nebe. Tam Ježíš zve každého člověka, aby s každým vytvářel hluboké společenství. Předobrazem nebeského paláce je náš kostel, předobrazem nebeské hostiny je oběť mše svaté.
  Alespoň v neděli nás Pán Ježíš zve do svého paláce (kostela), abychom se poučili slovem Moudrosti při bohoslužbě slova a vytvářeli s Ním i mezi sebou hluboké a trvalé společenství při mešní hostině.
  Účastí na svatém přijímání bychom měli cítit, že patříme k sobě, že jsme jedna Boží rodina, cítit za sebe navzájem zodpovědnost. A každému z nás vtělená Boží Moudrost - Ježíš Kristus - říká:
  "Pojďte, můj pokrm jezte, víno mnou nalité, pijte!"
  Jaký je to pokrm? O tom hovoří dnešní evangelium. Pán Ježíš o sobě říká:
  "Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb,  bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa."
 Ježíš nám dává za pokrm své tělo, abychom žili navěky. Dále vysvětluje:
  "Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den."
  To je velká výzva, kterou nesmíme přeslechnout. Je krajně nemoudré a pošetilé neuposlechnout pozvání vtělené Boží moudrosti, která nás zve alespoň každou neděli na mši svatou a ke svatému přijímání. Nemoudré a pošetilé. Vždyť přijímání Krista ve svatém přijímání je podmínkou k dosažení věčného života a vzkříšení z mrtvých:
  "Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den."

  Pán Ježíš dále pokračuje:
  "Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj."
  Pán Ježíš je ve způsobách chleba a vína skutečně přítomen. On sám se nám dává za pokrm ne symbolicky, ale skutečně. Víra ve skutečnou přítomnost Ježíše ve způsobách chleba a vína je podmínkou, aby člověk mohl přistoupit        ke svatému přijímání. Kristus je přítomen celý v každé způsobě, proto stačí přijímat pouze jeho Tělo nebo jeho Krev.
  Pro každého z nás vtělená Boží Moudrost - Pán Ježíš - zbudovala palác a zve nás na hostinu. Palácem je nebe a hostinou věčné požívání Boží Lásky. Abychom do nebe mohli jednou vejít a požívat Boží Lásku, je třeba se připravit        na zemi.
  Zde nás Ježíš zve alespoň každou neděli do kostela na mši svatou a ke svatému přijímání, které je nutnou podmínkou dosažení věčného života. Buďme moudří a přijměme toto pozvání.