Pokora a poslušnost

2. neděle adventní, cyklus B

Prožíváme advent, dobu přípravy na příchod našeho Pána Ježíše Krista. Také Židé očekávali příchod Mesiáše. Jan Křtitel, předchůdce Páně, měl lid na Kristův příchod připravit. Tato velká osobnost rozhraní Starého a Nového zákona může být pro nás velkým vzorem.

Největšími hříchy jsou pýcha a neposlušnost. Pýchou ztratil nebe satan, neposlušností ztratili ráj první lidé. Na životě Jana Křtitele můžeme vidět opak těchto hříchů: pokoru a poslušnost.

Jan Křtitel svou přípravu na příchod Mesiáše koná na poušti. Je oděn do velbloudí srsti, za potravu má kobylky a med divokých včel. Už tyto skutečnosti zjevují jeho pokoru. Majetek, peníze, dobré bydlení pro Jana nejsou podstatné a důležité. Jeho hlavní snahou je dobře naplnit poslání předchůdce Páně.

Jan Křtitel má také pokorné srdce. Lidé ho považovali za Mesiáše. Vyznávali své hříchy a nechali se na znamení touhy po čistém srdci křtít v Jordánu. I Herodes si Jana vážil, i když káral vládcův nemravný život. Rád mu naslouchal, i když mu mluvil do svědomí. Přesto, jak bychom dnes řekli, byl Jan tak populární, věděl, kým je. Nedělal ze sebe Mesiáše. Dokonce se nepovažoval hodným, aby pro Mesiáše vykonal službu otroka:

"Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků."

Když k Janovi přišli jeho učedníci s tím, že Ježíš sám křtí, a všichni jdou za ním, Jan Křtitel jim pokorně odpověděl (J 3,30):

"On musí růst, já však se menšit."

Janova poslušnost vyvěrá z celého jeho života. Jan poslušně přijal své vyvolení a povolání. Žil asketickým životem na poušti, pro svou službu se zřekl dobra manželství a vlastní rodiny. Nebál se hájit Boží přikázání před mocnými tohoto světa. Celým svým životem se snažil plnit Boží vůli. Pro své poslání položil svůj život.

Měli bychom často rozjímat nad životem Jana Křtitele. Nejen rozjímat, ale brát si z něho příklad. Nejsme vyvoleni a povoláni k tak významné službě v dějinách spásy, ale přece má každý z nás nějaký úkol v Církvi a ve světě. Proto nás Bůh chtěl mít na světě, abychom na něm vykonali svůj díl práce. K tomu nás obdařil přirozenými i nadpřirozenými dary, stejně jako Jana Křitele a další osobnosti dějin spásy.

Vyprošujme si u Boha poslušnost Jana Křitele, která mu pomohla naplnit jeho poslání. Poslušnost Božímu hlasu, poslušnost Božímu vedení. Nebude to jistě hned dokonalé, ale na počátku stačí naše dobrá vůle, tedy chtít Boha poslouchat.

Vyprošujme si také pokoru Jana Křtitele. Ač byl velkou osobností, lidem váženou a uznávanou, přesto věděl, kde je jeho místo. Věděl, že je pouze služebník svého Pána. Věděl, že nemá lid přitahovat k sobě, ale k Ježíši. Kéž žijeme Janova slova:

"On musí růst, já však se menšit."