Ora et labora!
16. neděle v mezidobí, cyklus C
Abraháma navštívili tři muži. Abrahám, otec víry, v nich poznává Boží posly. Připravil jim hostinu a obsluhoval je, jak bylo u Izraelitů zvykem. Boží vyslanci Abrahámovi oznamují radostnou zprávu, že se mu ze Sáry narodí syn.
Do domu Marty a Marie přichází Ježíš. Marta ví, co má dělat. Má ruce plné práce, aby vzácného hosta uhostila. Marie usedá k Ježíšovým nohám a naslouchá jeho slovům. Obě sestry dělají správné věci. Marta však nevnímá, že je třeba dělat i něco jiného. Pán jí říká:
"Marto, Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme."
Pohostit vzácného hosta je povinností každé hospodyňky. Pán Ježíš však také chce, aby si Marta na chvíli sedla a naslouchala jeho slovům, které přináší člověku spásu.
Modlitba a práce mají být náplní našich životů. Obojí je třeba ve svůj čas. Benediktíni mají heslo:
"Ora et labora!"
V překladu:
"Modli se a pracuj!"
I my bychom se měli tímto heslem řídit. Modlitba by měla naši práci předcházet, provázet a zakončit. I při práci můžeme být myslí u Pána. Je však také třeba vyhradit si pro našeho Boha určitý čas k modlitbě. Modlitba dává naší práci nový smysl, dá se říci smysl nadpřirozený. Modlitba není ztraceným časem. Můžeme konat zbytečnou práci, ale nikdy se zbytečně nemodlíme. Čas pro modlitbu je nejlépe využitým časem.
Vraťme se nyní k návštěvám. Je dobré, když se lidé navštěvují. Návštěvy mezi příbuznými jsou pravidlem. Je smutné, když se příbuzní nestýkají třeba kvůli majetku, dědictví nebo politických názorů. Avšak neměli bychom navštěvovat jen příbuzné. Kolik je opuštěných lidí, které nikdo nebo málokdo navštěvuje. Jde především o staré a nemocné lidi, kteří jsou již pro svět nepotřební. Mnozí z nich se také tak cítí.
U návštěv starých lidí nemusíme často přemýšlet, o čem máme mluvit. Stačí být "vrbou", která naslouchá. Starý člověk se potřebuje vypovídat, když je po celé dny sám. A často také vzpomíná na dětství a mládí, jaké to kdysi bylo.
Já mám tyto vzpomínky na minulost rád. Jsou zdrojem poučení a člověka mohou formovat. Starý člověk prošel kus života, má velké životní zkušenosti, které může předávat mladším generacím. Mladý člověk je dnes vzdělaný, rozumí moderní technice, ale nemá životní zkušenosti, životní moudrost. Tu člověk získa jen tehdy, když něco prožije – dobrého i zlého. Myslím si, že se mladí lidé, kteří si nenajdou čas k naslouchání starým lidem, o hodně v životě okrádají.
Takže modleme se a pracujme. Navštěvujme se, udržujme s lidmi dobré vztahy. Ať se nám každá činnost stane modlitbou, kterou oslavujeme Boha a děláme lidem život šťastnější.