Odpovědnost

17.09.2023 19:12
 

23. neděle v mezidobí, cyklus A

 

Dnes budeme mluvit o odpovědnosti za druhé. Budeme vycházet z prvního čtení, ve kterém Bůh mluví k proroku Ezechielovi:

"Když uslyšíš z mých úst slovo, napomeň lid mým jménem. Když řeknu bezbožnému: Zemřeš! A ty mu nebudeš domlouvat, abys se odvrátil od svého chování, umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky."

Prorok slyšel slovo přímo od Boha, my tuto milost nemáme. Máme však Boží a církevní přikázání, blahoslavenství a přikázání lásky, v kterých se zrcadlí Boží vůle.

Tedy i my víme, co máme dělat. Odpovědnost nesou rodiče za své děti, ředitel školy za své učitele, učitel za své žáky, ministr za své ministerstvo, zaměstnavatel za své zaměstnance, farář za svou farnost, biskup za svou diecézi a papež za celou Církev.

Všichni, kdo mají odpovědnost za druhé, mají své svěřence napomínat, když se vydají na scestí. V případě křesťanů, když nežijí podle křesťanské morálky. Napomenutí hříšníka je dobrem, které jsme povinni konat. Je to jeden ze skutků duchovního milosrdenství. Není to příjemné, ale nutné. Napomínat máme s úctou a láskou, mezi čtyřma očima.

S odpovědností je spojeno slovo zodpovidat se. Farář se zodpovídá biskupovi, biskup papeži, všichni se jednou budeme zodpovídat Bohu. Být představeným tedy není jednoduché. Představený se bude Bohu zodpovídat, jak své svěřence vedl, svěřenci za to, jak se nechali vést.

Pokud se napomenutí mijí účinkem, představený nemá vinu, splnil si svou povinnost. Avšak i přes odmítnutí svěřence je třeba se za něho modlit a obětovat. Možná, že časem napomenutí pochopí a změní své chování. Je třeba velké trpělivosti.

Jeden starý kněz mi vyprávěl, jak se v rodině modlili za obrácení strýce, který se odvrátil od křesťanské víry. Modlitba byla vyslyšena, až strýc zestárl.

Jak kněz dodal:

"Modlili jsme se za něho čtyřicet let."

Co je čtyřicet let v Božích očích? Nic. Jenom my chceme všechno za týden.

My, kteří neseme břímě odpovědnosti za druhé, svěřme se do Božích rukou. Jako Bůh vedl proroka Ezechiela, chce vést také nás. Pokud se necháme vést Bohem, budeme schopni dobře vést ty, které nám Bůh svěřil.

Prosme i o tu trpělivost se svěřenci, vždyť i Bůh je s námi tak trpělivý.