Odevzdáme-li se do Božích rukou, pocítíme, že nás Bůh nese

Svátek Svaté Rodiny, cyklus B

  Dnešní čtení svátku Svaté Rodiny jsou oslavou víry, víry Abraháma a Panny Marie.
  Abrahám uvěřil v Hospodina. Kvůli víře opustil domov, příbuzné i bohy, které dříve uctíval. Odešel za Hospodinovým hlasem do země zaslíbené. Dostal velký příslib - narození syna, který měl být dědicem zaslíbení, které Abrahám dostal od Hospodina. Abrahám a Sára již byli pokročilého věku, takže s narozením dítěte již nepočítali.
  Ale přesto Abrahám uvěřil, že u Hospodina není nic nemožného. Byl to velký projev víry. Na svět přichází Izák. Ale Abrahám musel osvědčit ještě větší víru.
  Hospodin žádá od něho další důkaz věrnosti. Má obětovat svého jediného syna, dědice zaslíbení. Byla to velká zkouška víry. Ztrátou jediného syna přestalo mít všechno smysl: vyjití z domova i příslib zaslíbené země. Vypadalo to, jako by si Hospodin s Abrahámem jen hrál. Abrahám přesto uposlechl nepochopitelný Hospodinův příkaz. Je připraven jediného syna obětovat. Jak jsme slyšeli v listě Židům:
 "Protože měl Abrahám víru, přinesl Izáka v oběť, když ho (Bůh) zkoušel. Svého jediného syna chtěl obětovat, třebaže mu bylo slíbeno: Od Izáka budeš mít potomky."
  Byla to jen zkouška víry, ve které Abrahám obstál. Proto dostává titul "praotec víry".
  V evangeliu se setkáváme s "matkou víry", kterou je Panna Maria. Také ona projevila velikou víru při andělově zvěstování, dokonce větší než  měl Abrahám.
  Izák byl počat přirozeným způsobem, Ježíš byl počat z Ducha Svatého. Maria dokázala tomuto nadpřirozenému početí říci ano. Neřešila, co na to řekne Josef nebo ostatní lidi. Bylo pro ní důležité především to, že splní vůli Boží. A svou velikou víru znovu projevila, když stála pod křížem svého jediného Syna. U Ježíše to nebyla jen zkouška, Ježíš skutečně zemřel za naše hříchy. O to větší je víra Mariina než víra praotce Abraháma.
  Slavíme svátek Svaté Rodiny. Každou lidskou rodinu tvoří otec, matka a děti. Uzavření manželství a přivedení dětí na svět také vyžaduje velkou víru. Manželé při manželském slibu nevědí, co je v životě čeká. Jdou jako Abrahám do neznáma s důvěrou v Boha a svého životního partnera. Mít děti je dnes také krokem víry. Rodiče neví, zdali budou mít dostatek peněz na jejich obživu a vzdělání, ale přesto řeknou počatému životu ano.
  I víra manželů a rodičů může být vystavena velké zkoušce jako víra Abraháma a Panny Marie. Jedinou cestou jak z této zkoušky vyjít, je odevzdat svůj život a svou rodinu do rukou Božích. Věřit, že u Boha není nic nemožného.
  Abrahám, když šel obětovat svého jediného syna věřil, že "Bůh má dost moci, aby vzkřísil třebas i mrtvé". I Panna Maria stále Bohu důvěřovala, i když prožívala naplnění Simeonova proroctví:
  "I tvou duši pronikne meč."
  Ať jsou pro vás, manželé i rodiny, Abrahám a Panna Maria vzory zvláště v těžkých chvílích života. Je třeba stále Bohu důvěřovat, zvláště když naše víra prochází těžkou zkouškou.
  Pokud chceme prožívat, že jsme v Božích rukou, že nás Bůh nese, je nutné se s důvěrou do Božích rukou odevzdat.