Odejdi ode mě, Pane

5. neděle v mezidobí, cyklus C

První čtení a evangelium spojuje prožitek Boží svatosti. Izaiáš má vidění Boha. Serafové zpívají:

„Svatý, svatý, svatý, Hospodin zástupů, plná je celá země jeho slávy.“

Izaiáš se setkává s Boží svatostí. Je plný úžasu, ale i bázně Boží. Člověk nemůže ve smrtelném těle vidět Boží slávu. Izaiáš proto volá:

„Běda mně, veta je po mně! Vždyť jsem člověk nečistých rtů, mezi lidem nečistých rtů bydlím, a krále, Hospodina zástupů, jsem viděl svýma očima.“

Izaiáš v jasu Boží slávy vidí svou ubohost a hříšnost. Bůh Izaiáše očišťuje a dává mu prorocké poslání.

V evangeliu má také Petr prožitek Boží svatosti. Je svědkem zázračného rybolovu. Ví, že se stal zázrak. Je naplněn bázní. Svatost Ježíšova na něj dopadá jako světlo slunce. V záři Ježíšovy svatosti najednou vidí svou vlastní hříšnost a nehodnost. Padá před Ježíšem na kolena a volá:

„Odejdi ode mě, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný!“

Petr není hoden být ve společnosti Ježíše Krista. Ale Pán Ježíš se nedívá na Petrovu hříšnost, neodmítá ho, ale říká mu:

„Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.“

Petr má opustit své dosavadní zaměstnání rybáře ryb a má se stát rybářem lidí. Lovit lidi pro Ježíše Krista, získávat lidi pro víru v Ježíše Krista.

Setkání s Boží svatostí, s Boží láskou je živou zkušeností víry. Toto setkání s Bohem je příčinou obrácení člověka. Těžko můžeme čekat změnu života u člověka, kterému Boží svatost a láska nezazářila. Tato živá zkušenost s Bohem, kterou prožil Izaiáš i svatý Petr, vede k poznání vlastní hříšnosti a nedokonalosti.

Toto poznání vlastní hříšnosti může být pro člověka velmi bolestné. Tak bolestné, že je schopen Bohu říci:

„Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“

Ale Bůh nám nedává poznat vlastní hříšnost proto, aby nás ponížil a zatratil.

Pravdivý pohled na sebe sama je začátkem obrácení, změny života. Nepatrnost a bída člověka není na překážku, chce-li mu Bůh svěřit své poslání.

Měli bychom si vyprošovat milost, tedy Boží dar, poznání Boží svatosti a lásky.

Tato živá zkušenost víry bude sice pro nás bolestná, neboť uvidíme ve světle Boží svatosti svou bídu a nepatrnost.

Ale tato zkušenost může být počátkem změny našeho života a přijetím poslání, které pro nás Bůh od věčnosti připravil.