Obětuj sám sebe

22. neděle v mezidobí, cyklus A

Projevem víry ve všech náboženstvích je podávání oběti bohům. Pohané obětovali na usmíření svých bohů obětní zvířata. Časté byly i lidské oběti. Hospodin Izraelitům lidské oběti zakázal. Židé obětovali svému Bohu kozly, býčky, beránky, hrdličky a holoubata.

Výkupnou smrtí Ježíše Krista na kříži tyto zvířecí oběti už ztratily význam. Náš Pán je jediný Beránek obětovaný za hříchy světa. V Kristu dochází odpuštění hříchů každý, kdo v Něho věří, a podle této víry chce změnit svůj život. Kristova oběť na kříži se zpřítomňuje při mši svaté nekrvavým způsobem za pomocí darů chleba a vína, které kněz při mši svaté proměňuje.

Když tedy slavíme mši svatou, už nemáme co Bohu obětovat? Svatý Pavel v listě Římanům si to nemyslí. V dnešním druhém čtení jsme slyšeli:

"Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba."

Svatý Pavel nás vybízí pro Boží lásku k nám, abychom přinášeli Bohu jako oběť sami sebe. Křtem jsme byli Bohu zasvěceni jako obětní dar. Jako křesťané máme Bohu po celý svůj život přinášet jako oběť sami sebe.

Při mši svaté máme s dary chleba a vína přinášet vše dobré i zlé v našich životech. Máme s Kristem a v Kristu obětovat své dobré skutky, úspěchy, vše, co se nám podařilo, ale také své neúspěchy, zklamání, nemoci a trápení. Nebeský Otec to může vše proměnit. Především máme Bohu obětovat svou ubohost a slabost.

Bůh nás tolik miluje, přijali jsme od Něho tolik projevů milosrdenství, a jak málo tuto lásku Bohu splácíme.

Život křesťana je celoživotní obětí. Tímto máme napodobovat Krista, který se za nás obětoval až do krajnosti.

V dnešním světě již slovo "oběť" nepatří mezi oblíbené. Svatý Pavel nám říká:

"Nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změnte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží..."

Mějte odvahu být jiní. Pro Boží lásku v Ježíši Kristu, z lásky k milosrdnému Bohu. To je silná motivace.

Jaká je nejtěžší oběť Bohu? Nejtěžší je oběť vlastní vůle, zřeknout se své vůle ve prospěch vůle Boží. To je plně oběť živá, svatá a Bohu milá!

Příkladem je samotný Pán v Getsemanech. Nejprve projevil svou lidskou vůli, kterou okamžitě podřídil vůli nebeského Otce (Mt 26,39):

"Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich, avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."

Příkladem je pro nás i Panna Maria. Její "fiat" při zvěstování je projevem plné podřízenosti vůli Boží a Božím záměrům. Toto "fiat" Panna Maria nevyslovila jen při zvěstování, ale neustále ho žila ve svém životě.

Přinášejme tedy Bohu v oběť sami sebe. Ve mši svaté, v celém svém životě. Mějme naději, že Bůh tuto naši oběť přijme, když žijeme v tomto světě a zvláště, když se k Bohu vrátíme.