Náš Bůh je všemohoucí a miluje život

31. neděle v mezidobí, cyklus C

  Dnešní bohaté Boží slovo nám nejprve ukazuje pomíjivost stvoření:
  "Pane, celý svět je před tebou jako prášek na vahách, jako kapka rosy, která zrána padá na zem."
  Celé stvoření je ve srovnání s Boží všemohoucností ničím. Bůh má nade vším absolutní moc, nic nemůže být nezávislé na Bohu. Tato Boží moc nás může i děsit, zvláště když máme zkušenosti s chováním těch, kteří mají světskou moc. Ale Bůh vykonává svou moc nad světem jinak:
  "Vždyť ty miluješ všechno, co je, a nic si neošklivíš z toho, cos udělal."
  "Ty však máš slitování se vším, protože můžeš všechno, a jsi shovívavý k hříchům lidí, aby dělali pokání."
  "Ale ty máš na všechno ohled, poněvadž je to tvé, vládce, milující život."
  Bůh miluje všechno stvoření, zvláště člověka, který je Božím obrazem. Svou všemohoucnost Bůh projevuje tím, že má   s námi, hříšníky, slitování. Pro nás, hříšníky, posílá svého jednorozeného Syna, aby nás svou smrtí na kříži vykoupil. Je shovívavý k našim hříchům proto, abychom chtěli konat pokání, abychom chtěli změnit svůj život.
  To prožil celník Zacheus, který byl malý postavou, ale velký touhou po setkání s Ježíšem. A toto setkání s Ježíšovým slitováním a shovívavostí ho vedlo k pokání, ke změně života. Ve světle Boží lásky k člověku poznal a uznal svůj hřích. Pochopil, že Bůh je vládce, který miluje život, který nechce smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil. Jak řekl sám Ježíš:
  "Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo."
  Bůh je všemohoucí, je vládcem nade vším. Je vládcem, před kterým se třesou mocností pekla. Celé stvoření je před ním jako prach a kapka rosy.
  A svou všemohoucnost projevuje tím, že nás miluje. Miluje nás i přesto, že nejsme zatím svatí a svými hříchy ho stále uražíme. Náš Bůh je Bohem života, neboť miluje život. Z našeho Boha nemáme mít strach, ale máme ho mít ve velké úctě, protože i když je všemohoucí, sklání se k nám ubohým.
  Vložme proto svůj život do Božích rukou. V Božích rukou jsme skutečně v bezpečí.