Nežít u světla, ale žít ve světle

Slavnost Zjevení Páně 2020

V prvním čtení z knihy proroka Izaiáše slyšíme o protikladu světla a tmy. Izrael, který uctívá jediného a pravého Boha, žije ve světle. Pohanské národy, které Hospodina neznají, žijí v temnotě:

„Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou! Hle, tma zahalí zemi a temnota národy, nad tebou však zazáří Hospodin...“

V evangeliu jsme slyšeli o mudrcích z východu. Jako pohané žili v temnotě. Ale jednoho dne uviděli na obloze zvláštní hvězdu, která ohlašovala narození židovského krále, jenž přinese dobrodiní celému světu. Šli za světlem hvězdy, až došli ke světlu světa, Ježíši Kristu. Jejich temnota se mění v jas. Jejich srdce je zaplaveno Božím světlem a velkou radostí.

Tito pohané, kteří nepatřili k vyvolenému židovskému národu, padají na kolena před narozeným židovským králem a uctívají ho svými dary. Jsou ozářeni jasem Mesiáše. Opouštějí temnoty a vchází do Božího světla.

V evangelijních textech nemáme žádné zprávy o klanění farizeů a saduceů, elity židovského národa. Tito nepřijali narozeného Ježíše jako Mesiáše, i když znali předpovědi proroků. Zůstali ve tmě, neboť nepřijali světlo světa. Považovali se za zbožné, ale jejich srdce bylo plné temnoty.

I my, křesťané, se můžeme chovat jako farizeové a saduceové. Známe jedno přísloví:

„Pod svícnem je největší tma.“

I křesťan nemusí být ve světle Kristově, ale může být v pološeru pod svícnem. Ani světlo, ani tma. Půl napůl. Ano i ne. Polovičaté křesťanství. Sloužit Bohu i světu.

Apoštol Jan ve svém listě píše (1 Jan 1,5):

„Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není.“

Ježíš je světlo, a tma v něm vůbec není. Kdo se klaní Ježíši Kristu, kdo ho přijímá za svého Pána, přijímá světlo a odmítá tmu. Nemůže žít v pološeru pod svícnem.

Problém není to, že občas všichni zhřešíme. Problémem je to, že jsme se pro světlo plně nerozhodli. Nerozhodli jsme se plně patřit Ježíši Kristu. Líbí se nám více pod svícnem, než být na svícnu s plamenem světla.

Mudrci žili v temnotě, ale šli hledat světlo. Až ho našli, odevzdali mu nejen své dary, ale i své životy. Farizeové a saduceové nehledali světlo. Jim stačilo žít v pološeru pod svícnem. Žili u světla, ale nežili ve světle.

Následujme mudrce, abychom se i my zaradovali nevýslovnou radostí.