Neutoneme v nedůvěře

19. neděle v mezidobí, cyklus A

Hlavní postavou dnešního prvního čtení je prorok Eliáš, největší z proroků Starého Zákona. Tento prorok vyzýval lid k návratu k Hospodinu a ostře odmítal modloslužbu izraelského národa, kterou podporoval král Achab a královna Jezabel.

Eliáš na hoře Karmel zvítězil nad proroky modly Baala. Baal oběť nestrávil ohněm ani když ho kolem oltáře vzývalo jeho 450 proroků. Eliáš sám prosil Hospodina a Bůh jeho oběť ohněm strávil. Tím se ukázal jako jediný Bůh Izraele. Eliáš pak všechny Baalovy proroky pobil.

Královna Jezabel Eliášovi vzkázala, že ho potká stejný osud, jaký připravil Baalovým prorokům. Prorok Eliáš je zmaten, očekával, že Hospodinovým zázrakem skončí pronásledování Hospodinových vyznavačů. Vždy plnil Boží vůli a odpovědí bylo jeho pronásledování. Eliáš utíká na jih zaslíbené země. Přeje si zemřít. Už má všeho dost. Cítí se opuštěný. Ztrácí důvěru v Hospodina.

Po nasycení andělem odchází na horu Choreb, na horu, kde se Mojžíšovi zjevil Hospodin a předal mu desky Zákona. Tím Eliáš spojuje své dílo s Mojžíšem. Proto se Eliáš s Mojžíšem objevují při Kristově proměnění na hoře Tábor.

Eliáš nachází úkryt v jeskyni a dostává Boží slovo:

„Vyjdi ven a postav se na hoře před Hospodinem!“

Pak se ozývá prudký vichr, zemětřesení a objevuje se oheň. Tyto živly zvěstují Hospodinův příchod. Po ohni následuje šum jemného vánku, ve kterém Hospodin k Eliášovi promlouvá. Dává mu další úkoly, Eliáš, který pro Hospodina horlí, opět odchází plnit své poslání Hospodinova proroka.

Tedy i velký prorok Eliáš prožívá krizi důvěry v Boha.

V evangeliu prožívá krizi důvěry svatý Petr. Ježíš kráčí po jezeře a Petr chce konat to, co koná Ježíš. Ježíš ho vyzve, aby vystoupil z lodičky a šel za ním. Petr nejprve projevuje velkou důvěru v Ježíše a jeho slovo. Vystupuje z lodičky na rozbouřené jezero. Ale počáteční důvěru ztrácí, začíná se bát bouře, začíná se bát o svůj život.

Začíná tonout a prosí Ježíše:

„Pane,zachraň mě!“

Pán Ježíš mu podává k záchraně ruku a říká mu:

„Malověrný, proč jsi pochyboval?“

Petr s Ježíšem pak zase kráčejí po jezeře a vstupují do loďky.

Příběh proroka Eliáše i svatého Petra nás mají vést k zamýšlení i k činu. Kolikrát jsme byli i my malověrní? Jak často ztrácíme důvěru v Boha, když se nám něco nedaří podle našich představ, když před námi stojí úkol, na který nemáme dost lidských sil a schopností? Pak začínáme tonout v nedůvěře a malověrnosti.

Jedinou záchranou je volat k Bohu o pomoc a tím znovu důvěru obnovit. Jako Bůh zavedl Eliáše na horu Choreb, kde se mu ve vánku důvěrně zjevil, jako Pán Ježíš podal tonoucímu Petrovi ruku a vyzvedl ho zpátky na hladinu, tak i my můžeme očekávat Boží pomoc a posilu. Proti strachu a malověrnosti je jediná pomoc – prosit s důvěrou o Boží pomoc. Kéž nikdy neutoneme v nedůvěře, ale po pevném stisku Ježíšovy ruky jdeme s větší silou naplňovat svá životní poslání.