Nepochopitelná Boží láska
25. neděle v mezidobí, cyklus A
Jaký je Bůh? Každý věřící člověk má nějakou představu o Bohu. Prorok Izaiáš nás upozorňuje, že naše představy o Bohu jsou nedostatečné.
„Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému.“
Člověk není schopen plně pochopit a poznat Boha, nedokáže pochopit Boží svobodu a Boží milosrdenství. Boží láska k člověku nekonečně převyšuje vše, co člověk zná.
O tom, jak Boží myšlení a chování převyšuje naše lidské chápání, pojednává dnešní evangelium. Pán Ježíš přirovnává Boží království k hospodáři, který na svou vinici shání dělníky – ráno, dopoledne, v poledne, odpoledne a večer. On je povolává, dělníci práci přijímají.
Večer přiděluje mzdu – nejprve ti, kteří pracovali jednu hodinu dostávají jeden denár. Ti, kteří pracovali celý den dostanou stejně – jeden denár, jak bylo smluveno. Tito se cítí ošizeni a kritizují hospodáře. On odpovídá:
„Příteli, nekřivdím ti, nesmluvil jsi se mnou denár? Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat, co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?“
Toto podobenství zobrazuje nesmírnou a nepochopitelnou lásku Boží k člověku. Boží dobrota je tak veliká, že může člověka i pohoršit. Bůh chce dát posledním stejně jako prvním. Každému člověku chce dát spásu - nebe. Těm, kteří přijmou pozvání do Božího království časně zrána i těm, kteří pozvání přijmou pozdě odpoledne. Bůh chce spasit člověka, který odmalička věřil, snažil se žít podle Božích přikázání, i člověka, který přijal nabídku spásy až na smrtelné posteli. Všem chce dát stejně – nebe, věčný život. A to může některé pohoršit.
Je třeba si uvědomit, že spása, dosažení nebe, je Boží dar, který dává Bůh, komu chce. Spásu si nemohu zasloužit, koupit, jednou provždy obstarat, ale jen PŘIJMOUT OD BOHA JAKO DAR. Nemohu předstoupit před Boha a říci mu: „ Dej mi, co mi patří, co jsem si zasloužil svým životem."
Spása je Boží dar. Bůh je ve všem absolutně svobodný, je Svoboda sama.
Bůh volá, koho chce – On si vybírá dělníky na vinici
Bůh volá, kdy chce – jednoho od narození, jiného v mládí, jiného ve zralém věku, lotra po pravici pár minut před smrtí
Bůh volá, k čemu chce – míra Boží milosti je jiná. A člověk také s milostí spolupracuje různě. Kdo dostal od Boha hodně, od toho se také hodně očekává
Nemáme se nad Boží láskou pohoršovat, máme spíše nad ní žasnout. Spása je Boží dar, ale Bůh chce, abychom s Ním na své spáse spolupracovali. Abychom jednou všichni od Něho přijali za odměnu denár – život věčný.