Neodmítat Zachránce

Slavnost Nejsvětější Trojice – cyklus A

Tajemství Nejsvětější Trojice patří k největším tajemstvím naší víry. Všichni křesťané věří v jednoho Boha ve třech Osobách. Jediné Božství sdílí tři Božské Osoby: Otec, Syn a Duch Svatý.

Náš Bůh je tedy společenství tří Božských Osob. Člověk nikdy nedokáže pochopit tajemství vnitřního života Boží Trojice. Jak napsal sv. Atanáš:

"Kdybychom Boha mohli úplně poznat, přestal by být Bohem."

Věřit v Nejsvětější Trojici neznamená všechno o Ní vědět, proniknout do hlubin vnitřního života Božských Osob. Na to nemáme, neboť jsme jenom stvoření. Věřit v Nejsvětější Trojici, znamená mít ke každé Božské Osobě osobní vztah. Křesťan je ten, který žije ve společenství Boží Trojice, který byl Duchem Svatým vtažen do lásky Boží Trojice. Dnešní slavnost nás vybízí k tomu, abychom měli touhu poznat Boha, mít s Ním živou zkušenost, mít zkušenost s Boží láskou. Navázat ke každé Božské Osobě živý vztah.

Mojžíš toužil více poznat Boha. Ráno vstává a vystupuje na horu Sinaj. Hospodin sestupuje v oblaku. Tím je vyjádřena jeho vyvýšenost nade vším tvorstvem i jeho tajemnost. Mojžíš poznal Hospodinovou moc, nyní mu Hospodin zjevuje své nitro:

"Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný."

Bůh není neosobní, přísný soudce, ale ten, který se k člověku sklání, který člověka miluje a cítí s ním. Mojžíš se vrhá k zemi a klaní se.

Klanění Bohu – to není postoj strachy se třesoucího člověka, ale toho, který je v úžasu nad Boží láskou a krásou. Ještě více nám odhaluje nitro Nejsvětější Trojice vtělený Boží Syn, Ježíš Kristus. Řiká Nikodémovi:

"Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný."

Bůh Otec miluje i padlý svět, nepřestal milovat člověka, i když ten padl do hříchu. Bůh nenávidí hřích, ale miluje hříšníka. Bůh se raduje z každého hříšníka, který činí pokání. Otec pro naší záchranu posílá svého Syna. Syn přijímá naše lidství, aby mohl zemřít za naše hříchy, a tak nám umožnit návrat k nebeskému Otci.

V řece se topí člověk. Zachránce mu háže lano. Tonoucí se ho pevně chytne a je vytažen na břeh. Otec nabízí člověku tonoucímu v hříchu svého vtěleného Syna. Kdo se ho vírou pevně chytí, je tažen z hříchu a přitahován do bezpečí – na Otcovo srdce. Existuje i možnost, že tonoucí lano odmítne, chce se zachránit sám, nebo chce utonout. Existuje možnost, že člověk Zachránce, Ježíše, odmítne. Chce se spasit vlastní silou, a to je nemožné. Nebo chce zůstat ve hříchu a ve věčné smrti. To však není vina Zachránce, ale toho, kdo se topí.

Neměli bychom Boha obviňovat, že by chtěl sám někoho zavrhnout nebo měl z toho dokonce radost. Bůh nabízí každému člověku záchranu ve víře v Ježíše Krista. Nemůže za to, že někdo věřit nechce. Viz dnešní evangelium:

"Kdo v něho věří, není souzen, kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího."

Kdo Ježíše přijme do svého života, kdo mu odevzdá svůj život, nemusí se bát soudu, ani posledního. Kdo odmítá uvěřit, již sám nad sebou vynesl rozsudek.

Vnitřní život Nejsvětější Trojice je velkým tajemstvím. Naším úkolem je navázat k Osobám Boží Trojice živý vztah.

Přijmout záchranu, kterou nám Otec nabízí ve svém vtěleném Synu skrze Ducha Svatého.