Nemáme kam jít
21. neděle v mezidobí, cyklus B
Hospodin uzavřel na hoře Sinaj smlouvu s Izraelem prostřednictvím Mojžíše. Po příchodu vyvoleného národa do zaslíbené země Mojžíšův nástupce Jozue tuto smlouvu znovu potvrzuje.
Jozue nejprve lid vyzývá, aby se rozhodl, komu chce sloužit: Hospodinu nebo bohům národů, jejichž zemi obsadili. Jozue důrazně prohlašuje:
"Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu!"
Izraelité se rozhodují:
"Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili cizím bohům."
"I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh!"
Z dějin Izraele víme, jak často tento národ smlouvu se svým Bohem porušil. Jak často podlehl svodům uctívání pohanských model. Izrael opustil Hospodina a sám se odtrhl od Božího požehnání. Za svou nevěrnost pravému Bohu byl potrestán.
V dnešním evangeliu vrcholí Ježíšova eucharistická řeč. Ježíš vyzývá, aby bylo jeho Tělo a Krev přijímány jako pokrm k věčnému životu. Jeho učedníci Ježíšova slova nechápou, připadají jim nepřijatelná:
"To je tvrdá řeč! Kdopak to má poslouchat?"
Pán Ježíš učedníky vyzývá, že se na Něho nemají dívat jen jako na člověka, ale také jako na Boha:
"Co dává život, je duch, tělo nic neznamená."
Eucharistie je duchovní pokrm. Pod způsobami chleba a vína přijímáme Ježíšovo Tělo a Ježíšovu Krev. Ježíš je ve svátosti Eucharistie skutečně přítomen, zahalen svátostnými způsobami.
Většina učedníků od Ježíše odchází. Jen dvanáct apoštolů zůstává stát v rozpacích.
Pán Ježíš se jich ptá:
"I vy chcete odejít?"
Petr, první z apoštolů, za všechny odpovídá:
"Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!"
Ježíš je Mesiáš, Spasitel světa. Kdo chce dojít spásy, nemůže Ježíše opustit.
Izraelité často opouštěli Hospodina a sloužili modlám. Ten, kdo opustí Ježíše, nežije v nějakém vakuu, ale dostává se do moci zlých duchů. Kdo opustí Boží moc, dostává se pod moc Zlého. I opuštění Ježíše je dílo zlého ducha, jeho velké vítězství.
Opustit Ježíše znamená opustit Život. Opustit Život znamená jít vstříc smrti, věčné smrti. Kdo opouští Ježíše, zříká se nebe.
Ježíš nechal reptající učedníky odejít. Neměnil nic ze své nauky, aby reptající přivedl zpět. Ježíš nikoho nenutí. Nikoho nenutí věřit, nikomu nevnucuje nebe.
Svátost Eucharistie je pro křesťany velmi důležitá. Můžeme ji přijímat ve stavu milosti, tedy pokud nemáme na duši těžký hřích. Tím duši udržujeme v milosti posvěcující, bez které nemůžeme dosáhnout nebe. Hodné přijímání této svátosti milost posvěcující v nás rozmnožuje a dává nám sílu nepodlehnout těžkému hříchu. Podle naší lásky k Bohu nás může očišťovat od lehkých hříchů.
Potřebujeme Ježíše, potřebujeme svátost Eucharistie. Pokud chceme do nebe, musíme se držet Ježíše. Ježíš nás drží pevně, jen my sami se můžeme vytrhnout z jeho rukou.