Nejsme tak důležití

11. neděle v mezidobí, cyklus B

Dnešní Boží slovo hovoří o růstu Božího království. V prvním čtení prorok Ezechiel předpovídá obnovu izraelského království. V jeho době je většina Izraelitů odvlečena do babylónského zajetí. Ti, kdo v zaslíbené zemi zůstali, většinou odpadli od víry otců. Prorok Ezechiel oznamuje Boží slovo:

"Já vezmu z vrcholku vysokého cedru slabou větévku, ulomím ji z jeho nejvyšších výhonků a zasadím ji sám na vysoko vyčnívající hoře."

Cedr je obrazem znovuzrození a obnovy izraelského království. Vrcholkem cedru se míní Davidův dům, slabou větévkou jeden z Davidových potomků. Toto proroctví má mesiánský význam. Potomkem, který obnoví izraelské království, je Mesiáš.

Bůh sám zasahuje při obnově izraelského království, sám je činný. Protože je to Boží dílo, zdaří se.

V evangeliu jsme v prvním podobenství o Božím království slyšeli, jak rolník zasévá semeno, které samo klíčí a roste. Díky úrodné zemi se ze zrna stane bohatý klas.

Boží království se šíří Božím zásahem. Šíření Božího království je především dílo Boží milosti než dílo člověka. Růst Církve, zárodku Božího království na zemi, je tedy dílem Božím. Člověk zasévá, svědčí o Kristu, ale růst zasetého slova a přinášení plodů je dílem Boží činnosti.

Obrácení člověka ke Kristu není výsledkem našich schopností, ale skrytým Božím působením v srdci člověka. Člověk zasévá, ale Bůh dává růst. Máme slovem i životem svědčit o Kristu. To je naše práce. Další máme nechat na Bohu. Pokud semeno padne do úrodné půdy, Bůh se postará, aby přineslo užitek.

Druhé podobenství přirovnává Boží království k horčičnému zrnu. Horčičné zrno má obrovskou vnitřní vitalitu. Z malého zrna může vyrůst velký keř. Křesťanů nemusí být mnoho, ale když jsou skutečně křesťané, tedy těmi, kdo patří Kristu, může je Bůh použít jako nástroje k velkému rozšíření svého království. Jsou nástroje v rukou Božích. Opět to závisí na Boží síle, ne na síle člověka. Pokud se křesťan plně odevzdá do Božích rukou, může Bůh s jeho pomocí šířit své království.

Ale nám se moc nehce být pouhými nástroji. Bůh nás pak nemůže použít. Místo neustálého plánování, vymýšlení pastoračních programů a plánů, bychom měli více naslouchat Božímu slovu. Měli bychom se ptát, k čemu nás chce Bůh jako své nástroje použít. Umělec má ovládat dláto, ne dláto umělce.

Dnešní Boží slovo nám dává útěchu. V šíření Božího království nejsme tak důležítí, jak si o sobě myslíme. Je to především Bůh, který působí růst svého království. Je třeba se Bohem vést, aby nás jako nástroje použil k uskutečnění svých plánů.