Nebuďme věřící jen pro sebe

Slavnost Nanebevstoupení Páně, cyklus B

  Čtyřicet dní po svém zmrtvýchvstání se Pán Ježíš zjevoval svým učedníkům. Dokazoval jim, že skutečně žije, mluvil jim o Božím království a připravoval je na nové poslání:
  "Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu."
  Také jim slíbil dar Ducha Svatého, v jehož síle mají své poslání plnit:
   "Ale až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až nakonec země."
  Pak Pán Ježíš vstupuje do nebeské slávy. Tím byl plně oslaven.
   Stav Ježíšovy slávy začal jeho zmrtvýchvstáním a vyvrcholil nanebevstoupením a zasednutím po pravici Otce v nebi. Konečnou slávou bude jeho druhý příchod k soudu na konci světa.
  Nanebevstoupení Páně můžeme tedy nazvat vyvrcholením slávy Pána Ježíše, kterou si zasloužil svou smrtí na kříži. Pán Ježíš vstoupil do nebe svou Božskou mocí. Do nebe vstoupil i jako člověk. Dnes také slavíme povýšení našeho lidství. Ježíš vstoupil do nebe i jako člověk s oslavenou duší a tělem. Sedí po pravici Otce, tj. i jako člověk má účast na moci a vládě nebeského Otce. Ježíš je králem všeho tvorstva.
  To vyznáváme ve Vyznán víry:
  "Sedí po pravici Otce a odtud přijde ve slávě soudit živé i mrtvé."
  Dnes se máme radovat z Kristova oslavení. I naše lidství bylo v Ježíši vzato do nebe a oslaveno. Ježíš je Hlavou Církve, my jsme údy jeho mystického těla. Se svatým papežem Lvem Velikým můžeme říci:
 "Kristovo nanebevstoupení je naším povýšením, vždyť kam hlava předešla, tam má přijít i tělo."
  Dnešní slavnost je tedy také naší radostí. Tam, kde Ježíš vstoupil se svým lidstvím, tam, kde vzal i svou Matku, Pannu Marii, tam máme jednou vstoupit i my - v oslavené duši a oslaveném těle. Co prožívá Ježíš a Maria, máme jednou prožívat i my, pokud v sobě nezmaříme ovoce vykoupení.
  Křesťan nemůže očekávat své oslavení s rukama v klíně. Pán Ježíš dává před svým nanebevstoupením učedníkům příkaz, že mají být jeho svědky v Jeruzalémě, v Judsku, v Samařsku, až na konec země. Křesťané mají pokračovat v díle Ježíše Krista v šíření Božího království. Máme upevňovat Boží království v sobě a šířit ho kolem sebe. Je třeba, aby v našich srdcích vládl Ježíš, ne hřích. Svým životem máme Kristu vydávat svědectví ve vlastní rodině, farnosti, všude tam, kde žijeme. Panna Maria nás ve zjevení ve Fatimě vyzývá, abychom se modlili a obětovali za obrácení hříšníků. Zvláště nás vede k modlitbě růžence.
    V tomto poslání nemůžeme spoléhat jen na vlastní síly. I my potřebujeme "moc z výsosti" - dar Ducha Svatého. Již několik dní se novénou připravujeme na slavnost Seslání Ducha Svatého. Chceme se otevřít "moci z výsosti", chceme znovu oživit dary Ducha Svatého, zvláště lásku ke Spasiteli a Panně Marii. Chceme se zbavit strachu ze svědectví o své víře. Svět kolem nás se může o Kristu dozvědět jen skrze nás. Nebuďme věřícími jen pro sebe, ale také pro druhé lidi.