Máme kříž ušitý na míru
12. neděle v mezidobí, cyklus C
Pán Ježíš v dnešním evangeliu klade učedníkům dvě otázky. První zní takto:
"Za koho mě lidé pokládají?"
Na tuto otázku učedníci znají odpověď:
"Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní (myslí), že vstal jeden z dávných proroků."
Pak Ježíš učedníkům klade druhou otázku:
"A za koho mě pokládáte vy?"
Kdo jsem pro vás? Učedníci ztichli. Jen Petr překonává mlčení a veden Duchem Svatým vyznává:
"Za Božího Mesiáše!"
Ježíš je Boží vyslanec, Mesiáš, Spasitel.
Tuto otázku by si měl položit každý z nás:
"Kdo je pro mě Ježíš? Co pro mě znamená?"
Jen ten, kdo vyznává a uznává Ježíše za svého Pána a Spasitele, je schopný Ježíše následovat, jít za ním:
"Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě."
Jen tehdy, když jsme přesvědčeni, že Ježíš chce jen naše dobro, že jeho následování je jedinou možností smysluplně prožít náš život, jsme schopni zapřít sami sebe a nést trpělivě svůj každodenní kříž.
Ježíš svým učedníkům neslibuje bohatství, úspěch, zdraví a bezproblémový život. Následovat Ježíše znamená nést s Ním svůj vlastní kříž. Následovat Ježíše znamená zřeknout se všeho, co není dobré a co od Boha vzdaluje.
Kdo chce svůj život zachránit a uchovat si ho sobecky jen pro sebe, kdo odmítá nést svůj kříž každodenních povinností, tomu hrozí ztráta věčného života. Sebezápor, kříž a oběť - to jsou slova, která dnešní svět nerad slyší. Něco si odřeknout, obětovat se pro druhé, trpělivě snášet utrpení, to neodpovídá smýšlení tohoto světa.
Ale křesťan nesmí žít podle tohoto světa. Odmítat nesení kříže je nepochopením Ježíšova života. Jak bychom dopadli, kdyby Ježíš odmítl nést kříž?
My však často reptáme, že na nás Bůh naložil mnoho, že jiní lidé tolik netrpí a nepracují, a přesto se jim daří lépe.
Bruno Ferrero v knížce Příběhy pro potěchu duše vypráví příběh o muži, který také reptal, že na něho Bůh vložil přetěžký kříž. A kříže jiných lidí jsou lehčí. Bůh muže zavedl do ohromné modré jeskyně, která byla plná křížů. Muž odložil svůj kříž do rohu a začal kříže zkoušet. Jeden kříž byl moc dlouhý, druhý moc těžký, třetí strašně píchal. Vzal do ruky stříbrný kříž, ale zalil ho pocit samoty, takže ho také odložil. Zkoušel a zkoušel, ale pořád nemohl najít ten, který by se mu líbil.
Nakonec uviděl v koutu malý kříž, který nebyl ani příliš těžký, ani nepřekážel.Ten si vložil na ramena a s radostí odcházel z jeskyně. A v tu chvíli muž zjistil, že si vybral právě ten svůj starý kříž, který při vstupu do jeskyně odložil do kouta. Ten, který nosil celý život.
Bůh dává nejen kříž, ale i sílu k jeho nesení. Dává nám kříž ušitý namíru.