Majetek je dobrý sluha, ale špatný pán
28. neděle v mezidobí, cyklus B
V prvním čtení jsme slyšeli knihu Moudrosti. Jde o chvalozpěv na dar moudrosti, který člověk dostává od Boha. Tato moudrost je vzácnější než moc, bohatství, zdraví a krása. V ní je obsaženo vše dobré:
"Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství."
Dar moudrosti je třeba i ve vztahu k majetku. Za Pánem Ježíšem přichází bohatý mladík. Ten žil dobrým životem. Podle svých slov dodržoval přikázání Desatera. Pán Ježíš to věděl, proto na něho s láskou pohlédl. Bohatý mladík však v srdci cítil, že by měl Bohu dát ještě více. Pán Ježíš mu proto říká:
"Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!"
Jde o povolání do okruhu apoštolů. Mladík však smutně odchází. Nedokáže majetek opustit.
K dosažení věčného života je třeba zachovávat Boží přikázání. Dobrovolná chudoba je radou k dosažení větší dokonalosti a větší odměny v nebi. Kdo rozdá majetek chudým, má poklad v nebi, tedy větší odměnu. K dobrovolné chudobě nejsou povoláni všichni věřící. Jde o dobrovolné rozhodnutí jít dokonaleji za Kristem.
Jak máme rozumět Ježíšovým slovům, že spíše projde velbloud uchem jehly, než bohatý do Božího království? Zde jde pravděpodobně o tehdejší přísloví, kterým Ježíš vysvětluje nesnadnost dosažení spásy těch, kteří ve svůj majetek skládají velkou důvěru, kteří jsou na majetku závislí. Podobně Ježíš mluvil farizeům, že cedí komára a polykají velblouda.
Majetek se může stát modlou, které člověk slouží, v kterou doufá, pro kterou žije. Majetek může člověka odvádět od Boha a od spásy duše. Může se však naopak stát zdrojem dobra, když je jeho vlastník ochotný pomáhat potřebným. Majetek je dobrý sluha, ale špatný pán. Má nám sloužit k zachování života a ke konání dobrého.
Kdo se pro Krista všeho vzdá, nepřijde o svou odměnu:
"Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase ... a v budoucím věku život věčný."
Tato slova se týkají především těch, kteří slyší v srdci Boží volání a rozhodnou se pro život zasvěcený Bohu. Ale i laik může ze svého majetku něco dát Kristu a bližnímu, v kterém má Krista vidět. Tak si ukládá poklad v nebi. O tento poklad nepřijde. V nebi nejsou zloději, není tam ani inflace. Čím více svou nebeskou pokladnici naplníme, tím budeme v nebi šťastnější.
Mít majetek není hřích. Hříchem je lpění na majetku, zotročení majetkem.
Tím, že ze svého dáváme potřebným, zbavujeme se závislosti na majetku a ukládáme si poklad v nebi. A to je moudré jednání.