Křtem se i nám otevřelo nebe

23.01.2015 21:30

Svátek Křtu Páně, cyklus B

  Dnešní svátek je pokračováním Kristova zjevení světu. Při narození se Ježíš zjevuje pastýřům jako Izraelem očekávaný Mesiáš, pak se zjevuje mudrcům jako mesiášský král. Dnes se zjevuje světu jako Boží Syn.
  Ježíš přijímá Janův křest. Je jasné, že Janův křest nepotřeboval. Ale přesto ho přijímá, aby ukázal, že Jan Křtitel byl opravdu jeho předchůdcem, jak to od věčnosti rozhodl nebeský Otec. Křtem jakoby navázal na činnost svého předchůdce. Jan křtil vodou, Ježíš bude křtít Duchem Svatým.
  Ježíš přijetím křtu naplnil vůli nebeského Otce. Nedělal nic sám ze sebe, ale vždy plnil vůli Otcovu. Měl neustále oči upřené k nebi. Proto také po křtu viděl otevřené nebe:
  "Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se na něho snáší Duch jako holubice."
  Ježíš jako člověk je uschopněn pro poslání Mesiáše. Jeho poslání stvrzuje i sám nebeský Otec:
  "A z nebe se ozval hlas:´Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!´"
  Nebeský Otec se k Ježíši hlásí jako ke svému Synu. Ježíš je Boží Syn, je skutečně Bohem vyvolený mesiášský král. Později bude Otcův hlas chápán i jako stvrzení Ježíšova Božství. Ježíš je Druhá Božská Osoba, která se stala člověkem.
  Ježíšův křest není jen zjevením Kristova Synovství, ale je zjevením celé Boží Trojice.
  Události po Ježíšově křtu (otevřené nebe, sestoupení Ducha, Otcův hlas) nám ukazují na jedinečný vztah mezi Otcem a Synem v lásce Ducha Svatého. Ježíš chce naplnit Otcovu vůli, která je pro něho pokrmem. Celý Ježíšův život je zjevením jeho touhy naplnit vůli nebeského Otce. Ježíš netouží po seberealizaci, aby se sám světu ukázal. Touží jen splnit to, k čemu byl Otcem poslán. Krásně to vidíme v Getsemanech (Lk 22,42):
  "Otče, chceš-li, odejmi ode mě tento kalich, avšak ne má vůle ať se stane, ale tvá."
  Co znamená dnešní svátek pro nás?
  I nám se po křtu otevřelo nebe. I my jsme přijali dary Ducha Svatého. I nám nebeský Otec říká:
  "Ty jsi můj milovaný syn (milovaná dcera), v tobě mám zalíbení!"
   Vírou a křtem se i pro nás otevřela nebesa, stali jsme se dědici nebeské slávy. Nebeský Otec se k nám sklání, chce nás skrze Ducha Svatého vést na naší pozemské cestě, aby nám jednou bylo dopřáno do nebe vejít. Nejsme sami, nebeský Otec se k nám, ke svým dětem, sklání. Máme zářivý příklad života Ježíše Krista i pomoc darů Ducha Svatého. Na pozemské pouti kráčíme s Boží Trojicí.
  Je však důležité, abychom měli hluboko ve svém srdci Ježíšovu touhu, touhu naplnit vůli nebeského Otce. Odvrhnout pokušení vlastní seberealizace, pokušení žít si po svém, tedy bez Boha.
  Touha zcela naplnit vůli nebeského Otce by měla být v srdci papeže, biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, otců a matek rodin, dětí a starých lidí, tedy všech.
  Kdo touží naplnit vůli nebeského Otce, touží po nebi.