Křtem jsme byli osvíceni

4. neděle postní, cyklus A

  Pán Ježíš se v dnešním evangeliu představuje:

  "Pokud jsem na světě, jsem světlo světa."

  Slepec od narození to zakusil osobně. Ježíš, světlo světa, mu umožnil vidět světlo. Už nemusí žít ve tmě, od uzdravení ze slepoty žije ve světle. U tohoto člověka prozřely nejen tělesné oči, ale také oči srdce, vnitřní zrak. Srdcem neviděl hned jasně, ale postupně viděl Ježíše v pravém světle. Vidíme to na příběhu dnešního evangelia.

  Na otázku zástupu, jak to, že vidí, uzdravený řekl:

  "Člověk jménem Ježíš udělal bláto, pomazal mi oči a řekl:´Jdi k Siloe a umyj se!´"

  Nejprve tedy vidí v Ježíšovi jen obyčejného člověka, nějakého léčitele.

  Na otázku farizeů, co říká o tom, který mu otevřel oči, bývalý slepec odpovídá:

  "Je to prorok."

  Když se s ním Ježíš opět setkává a zjevuje se mu jako Syn člověka, uzdravený před Ježíšem padá na kolena a oslovuje ho:

  "Věřím, Pane!"

  Ježíš tedy není obyčejný člověk ani prorok, je Pán a Mesiáš.

  Dnešní evangelium se četlo jako příprava katechumenů na křest. Křest se v prvotní Církvi nazýval "osvícení". Věřící je křtem osvícen, vidí vše v jiném světle, ve světle Božím. Je osvícen, opouští starý život ve tmě, a stává se synem světla. 

  Postní příprava vrcholí na vigilii Bílé soboty obnovením křestního slibu. Není to jen formální připomínka, že jsme byli kdysi, většina z nás jako malé děti, pokřtěni. Je to obnova křestního slibu. Celou dobu postní máme uzdravovat oči svého srdce, abychom viděli vše kolem nás Božím zrakem. Abychom poznali, kdy se vracíme ke starému životu ve tmě, kdy tedy porušujeme křestní slib, ve kterém jsme se zavázali, že nechceme mít nic se zlem a se Zlým, a chceme patřit Ježíši Kristu, světlu světa.

  O tom přece píše i svatý Pavel v listě Efesanům:

  "Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla."

  Svatý Pavel nás vybízí, abychom neměli nic společného se zlem, se skutky temnoty:

 "Zkoumejte, co se líbí Pánu, a nemějte žádnou účast v těch neplodných skutcích tmy; spíše je odsuzujte."

  Když jsme se rozhodli stát se syny (dcerami) světla, tak bychom neměli mít nic s temnotou, která se staví proti Bohu. Nemohu být zároveň světlem a tmou.

   Prosme Pána, aby uzdravil i naši slepotu, kdy často ani nevidíme, že kráčime v temnotách. Nebo, to je ještě horší, to ani nechceme vidět. Jako farizeové, kterým Ježíš řekl:

  "Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte:´Vidíme.´ Proto váš hřích trvá."

  Pane Ježíši, dej nám poznat situace, kdy máme účast na skutcích tmy. 

  Dej nám sílu tyto temnoty opustit a vejít do tvého světla.

 Dej, ať jsme věrní svému křtu, kterým jsme se rozhodli patřit Tobě, našemu Pánu.