Kristus přišel zachránit hříšníky

24. neděle v mezidobí, cyklus C

Dnešní liturgická čtení jsou chvalozpěvem na Boží milosrdenství. V prvním čtení Izrael porušuje věrnost Hospodinu. Staví si sochu býčka, kterému se klanějí. Boží spravedlnost se chystá nevěrný národ vyhladit. Zdá se, že o trestu má rozhodnout Mojžíš, který Izrael vyvedl z Egypta:

„Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti nim, ať je vyhubím; z tebe však udělám veliký národ.“

Mojžíš konejší Hospodina a přimlouvá se za hříšný národ. Hospodin Mojžíšovu přímluvu přijímá. Zjevuje tak své milosrdenství.

Ve druhém čtení svatý Pavel popisuje své obrácení. Z pronásledovatele křesťanů se stává horlivým svědkem Ježíše Krista. Bůh mohl Pavla za jeho chování potrestat. Místo toho ho povolává k víře. Pavlovi je odpuštěno. Dokonce je povolán za apoštola pohanů. Proto svatý Pavel vyznává:

„Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky.“

To je důvod Kristova příchodu na svět a jeho smrti na kříži - záchrana hříšníků.

Záchrana hříšníků z moci zla a jejich včlenění do Božího království. Pán Ježíš touží zachránit hříšníky! Stačí jen k Němu přijít a prosit za odpuštění.

V evangeliu je nám záchrana hříšníka barvitě vykreslena. Také touha nebeského Otce po návratu zbloudilého dítěte. Bůh čeká na hříšníka. Čeká až se vrátí z bludné cesty. Jakou má radost, když mu hříšník padne do náruče.

Marnotratný syn je nám vzorem pokání. Vrátil se k otci, od kterého odešel, vyznal svou vinu. Nebyl jako Adam v ráji, který se po hříchu před Bohem skrýval. Když byl usvědčen z hříchu, nekonal pokání, ale vymlouval se na Evu. Proto mu nemohlo být odpuštěno. Sám se vyhnal z ráje.

Marnotratný syn litoval svého provinění, proto mu byla vrácena důstojnost. Mohl zase být doma se svým otcem.

Bůh chce zachránit hříšníka. Čeká na jeho návrat. Hříšníka po návratu nečeká rákoska, ale Boží náruč. Jak můžeme pochybovat o Božím milosrdenství?