Kristus náš Král a Pastýř

Slavnost Ježíše Krista Krále, cyklus A

O poslední neděli liturgického roku slavíme slavnost Krista Krále. Tento svátek zavedl papež Pius XI. v roce 1925. Kristus vládne nade vším, je Pánem celého světa a všech lidí. Všechna vláda pochází z jeho rukou a všichni vládci se budou Kristu jednou zodpovídat za svěřenou moc. Papež spojil tento svátek se zasvěcením lidstva Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, které uskutečníme na konci mše svaté. Zasvětíme sami sebe, své rodiny, farnosti, naší zem a celý svět Božskému Srdci Páně. Všichni potřebujeme Boží milosrdenství a pomoc.

Kristovo království je královstvím lásky. Kristus nás svou obětí na kříži vykoupil z moci a otroctví zlých duchů, a převedl nás do Božího království, jehož zárodkem je Církev na zemi.

Starost Krista Krále o svůj lid prozařuje z dnešního prvního čtení. Bůh jako dobrý pastýř se stará o své stádce, vede je cestou věčného života, cestou do nebe. Naším stádcem je Církev, my jsme Boží ovce. Být ovcí není znamením naší nevědomosti a neschopnosti, ale znamením Boží starosti o nás. Bůh nás chce spasit. Proto Ježíš založil Církev, vyvolil si dvanáct apoštolů a poslal je hlásat Boží království. Lidští pastýři, kteří dnes vedou Církev, v Kristově poslání pokračují. I přes své nedostatky a pády.

Církev potřebujeme ke spáse. Ježíš chtěl, abychom vytvářeli společenství Církve, abychom se jím nechali vést. V Církvi máme ochranu. Pokud se nějaká ovečka nebo skupina oveček od Církve odloučí, vydává se napospas nebezpečí. Vlci přece neútočí na celé stádo, chráněné pastýřem s holí a ovčáckým psem. Vlci raději zaútočí na ovci, která se ze stáda vzdálí. Odejít ze společenství Církve, znamená vydat se napospas zlým duchům.

Církev je naší obranou nejen před Zlým, ale také před špatným učením, které nás vzdaluje od Boha i od nebe. Církev je strážkyní Božích pravd. Církev nám říká, v co máme věřit, a jak máme žít. Skrze Církev dostáváme požehnání, svátosti a vše potřebné ke spáse. To je naše pastva, která nám dává sílu jít za Kristem Králem a Pastýřem.

Važme si Krista Krále, važme si i jeho Církve. Buďme Církví podle Boží vůle.

Na cestě do nebe potřebujeme Krista Krále, ale i sebe navzájem.