Komu se málo odpouští, málo miluje

11. neděle v mezidobí, cyklus C

  Dnes jsme v Božím slově slyšeli o odpuštění hříchů hříšníkům. Prvním je král David, který zhřešil s manželkou Chetity Uriáše, kterého pak nechal zabít. Prorok Nátan Davidovi odhaluje jeho hřích. Připomíná mu vše, co mu Bůh dal. Davidovi to však bylo málo. Svým těžkým proviněním pohrdl Hospodinem. David vyznává:
  "Zhřešil jsem proti Hospodinu."
  Nátan Davidovi oznamuje Hospodinovo rozhodnutí:
  "I Hospodin ti odpouští hřích, nezemřeš!"
  Avšak Davidův hřích má následek. Mezi jeho syny bude spor o nástupnictví, jeho vlastní synové povstanou proti němu.
  Také v evangeliu jsme slyšeli o odpuštění hříchů.
  Pán Ježíš přijímá pohostinství v domě jedno farizea. Do domu přichází i známá hříšnice, která s pokorou Ježíšovi smáčí nohy svými slzami, líbá je, utírá svými vlasy a maže drahocenným olejem. Farizeus se diví, že Ježíš strpí, že se ho tato hříšníce dotýká.
  Pán Ježíš vypráví příběh o dvou dlužnících. Farizeus správně odpovídá, že věřitele bude mít více rád dlužník, kterému byl odpuštěn větší dluh. Tím větším dlužníkem je hříšná žena, menším dlužníkem farizeus.
 Farizeus nebyl schopen Ježíšovi prokázat základní úctu hostitele: umytí nohou, políbení na pozdrav, pamazání olejem. Hříšnice to vše v pokoře vykonala. Proč?
  Na tuto otázku odpovídá sám Pán:
  "Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mně nyní prokazuje tolik lásky. Komu se odpuští málo, málo miluje."
  Hříšné ženě  je pro její víru, lásku a pokoru odpuštěno.
  Farizeus asi žil mravným životem, ale spoléhal se na svou dokonalost. Hříšníce se neměla u sebe na co spoléhat. Spoléhala se jen na Boží milosrdenství. Jen Bůh jí může odpustit její hříchy.  A Ježíš ji skutečně odpouští.
   Odpouští a ukazuje její velkou lásku.
  Nebuďme jako ten farizeus, který si myslel, že je dokonalý. Neměl takové hříchy jako hříšnice, ale k Bohu neměl vřelý vztah. Zachováváním Zákona se ve svých očích považoval za dokonalého.
  Ani hříšníce nám nemůže být vzorem svými hříchy. Může nám být příkladem tím, jak důvěřovala Ježíšovu milosrdenství, jak se před Ježíšem pokořila, jak pro něho dokázala něco obětovat. Především ať je nám vzorem vroucí lásky k našemu Pánu, jejíž příčinou byla vděčnost za odpuštění hříchů. Jak o ní prohlásil Ježíš:
  "Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mně nyní prokazuje tolik lásky."