Každý nevěřící je potenciální křesťan

05.09.2019 19:13

20. neděle v mezidobí, cyklus C

 

Velkým omylem křesťanů je, když si myslí, že jim víra v pravého Boha přinese příjemný a nerušený život na zemi. Opak je pravdou. Sám Ježíš řekl:

Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení.“

Před Ježíšovým příchodem svět ovládal zlý duch. Ježíš přišel na zem, aby zlomil ďáblovu moc nad světem tím, že ustanovil Boží království. Do Božího království se vstupuje vírou v Ježíše Krista a setrvává v něm zachováváním Božích přikázání.

Právě věrnost Bohu a jeho vůli vede k rozdělení. Na jedné straně jsou ti, kteří vírou přešli do Božího království, na druhé straně ti, kteří nevěrou setrvávají v království Zlého. Toto rozdělení bude do konce světa. Zanikne až druhým příchodem Ježíše Krista k poslednímu soudu, kdy budou zlí duchové a lidé, kteří jim patří, svrženi do ohnivého močálu.

Již ve Starém zákoně spravedliví prožívali velké trápení. Prorok Jeremiáš varoval Izrael před spoleháním na lidské síly. Jen Hospodin je může zachránit před babylonským vojskem. Jeremiáš hlásal Boží vůli, co má Izrael udělat, aby se zachránil. Ale izraelští předáci odmítají Boží vůli, Boha nepotřebují k záchraně.

Proroka chtějí zabít, ale Bůh ho chrání.

Pronásledování prožívali i první křesťané, kteří se snažili šířit Boží království a žít podle Boží vůle. Vládce tohoto světa, proti nim rozpoutal válku. Autor listu Židům protivenstvími unavené křesťany povzbuzuje:

Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.“

Jako závodník přemáhá obtíže závodu tím, že se dívá na cíl, tak i křesťan má přemáhat těžkosti na cestě do nebe pohledem na Ježíše.

Příchodem Ježíše Krista začal boj mezi jeho Královstvím světla a královstvím temnot. Boj nesmířitelný a trvalý. Avšak nebojujeme jen lidskými silami, ale mocí Boží. V tomto boji nespoléhame na sebe, ale na Boha. Pokud to budeme dělat, zvítězíme.

Rozdělení mezi těmi, kdo Krista přijímají, a těmi, kteří ho odmítají, zasahuje dokonce do rodinných vztahů. Ani vztahy k nejbližším lidem nemůžeme klást před vztah k Ježíši Kristu.

Nebezpečím pro Církev je, že sleví ze své věrnosti Kristu, že se bude spoléhat jen na lidské síly. Jen s Boží pomocí můžeme zvítězit.

Církev má hlásat Krista, aby se co největší počet lidí zachránil z moci Zlého. Nevěřící lidé nejsou naši nepřátele, naším nepřítelem je satan. Dívejme se na nevěřící jako na potenciální křesťany. Víra je dar, ne zásluha. Modleme se za obrácení těch, kteří Krista neznají a tápou v temnotách. Zkusme jim přinést světlo evangelia. Možná, že to bude zdrojem rozdělení a útoků vůči nám. Mějme oči upřeny na Ježíše. Vždyť jsme v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.