Jsme jen žebráci

4. neděle v mezidobí, cyklus A

Dnes jsme v Matoušově evangeliu otevřeli 5. kapitolu, kterým začíná "horské kázání".

Ve Starém zákoně Mojžíš na hoře Sinaj obdržel desky Desatera – Zákon smlouvy. Pán Ježíš, nový Mojžíš, na hoře dává učedníkům nový Zákon smlouvy. Ten začíná blahoslavenstvími.

Blahoslavený znamená hodně šťastný, překypující štěstím. Šťastný překypuje radostí z Boží spásy. Blahoslavení jsou ti, kteří jásají a plesají nad tím, že je Bůh zachránil, že jim umožnil stát se členy Božího království.

My si všimneme prvního blahoslavenství. Jako je v Desateru nejdůležitější první přikázání, tak je nejdůležitější první blahoslavenství. To zní:

"Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království."

To nám připomíná slova proroka Izaiáše (Iz 61,1):

"Pán mě poslal hlásat radostnou zvěst chudým."

Kdo je tím chudým v duchu?

Chudý člověk je člověk pokorný. Pokorný není ten, který před každým hrbí svá záda. Od svaté Terezie z Avily již víme, že pokora je pravda. Pokorný člověk je pravdivý, žije v pravdě. Na nic si nehraje před Bohem i před lidmi. Pokorný člověk ví, kdo je Bůh, a kdo je on sám. Ví, že je na Bohu ve všem závislý.

Všichni jsme před Bohem žebráci. Jako je skutečný žebrák závislý na milodarech kolemjdoucích, tak jsme ve všem závislí na Bohu. To nás vede k úctě k Bohu a poslušnosti jeho vůli. Pokorný člověk poslouchá Boha. Na druhé straně nás absolutní závislost vede k důvěře v Boha, který se o nás stará.

V prvním čtení jsme slyšeli proroka Sofoniáše:

"Uprostřed tebe zanechám lid pokorný a chudý. Budou hledat své útočiště v Hospodinově jménu ti, kdo zbudou z Izraele."

Chudí v duchu jsou tedy ti, kteří jsou pokorní, kteří uznávají svou závislost na Bohu, a proto hledají u Boha útočiště.

Být na někom závislý, to se lidem moc nelíbí. Musíme si uvědomit, že nejsme závislí na někom zlém, který tuto závislost může zneužít. Jsme závislí na Bohu, který nás miluje a chce pro nás jen dobré. Chce nás všechny mít jednou v nebi.

Na druhé straně, když jsme na Bohu závislí, můžeme počítat s jeho pomocí. On je naše útočiště a naděje. Jsme-li chudí v duchu, jsme-li ve všem závislí na Bohu, můžeme zakoušet jeho pomoc. Nemáme se v životě čeho bát. Bůh je se mnou a já s Ním.

Bojím se nedostatku? V žalmu 23 čteme:

"Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek."

Bojím se nějakého nebezpečí?

"Vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje."

Bojím se zákeřné nemoci, války nebo smrti?

"I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého. Vždyť se mnou jsi TY."

I v dnešní době můžeme být blažení, překypovat radostí. Jsme na Bohu zcela závislí, Bůh je s námi a nenechává nás bez pomoci. Naše je nebeské království.