Jen chudý očekává pomoc

23. neděle v mezidobí, cyklus B

  V Markově evangeliu jsme slyšeli o uzdravení hluchoněmého. Toto uzdravení je splněním Izaiášova proroctví z prvního čtení:
  "Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých."
  Žijeme v posledním čase, který začal Kristovým vtělením a končí jeho druhým příchodem. Můžeme se ptát, jak je to možné, že dnes tolik lidí v Ježíše nevěří a že víra věřících je často tak malá?
  Kdo se může vlastně setkat s Ježíšem?
 Když Pán Ježíš kázal v nazaretské synagoze, vztáhl na sebe slova proroka Izaiáše (Lk 4,18):
  "Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst."
  A v dnešním druhém čtení, v Jakubově listě, jsme četli:
  "Což nevyvolil Bůh (právě) chudé v (očích) světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?"
  S Ježíšem se může plně setkat jen chudý. To neznamená, že musím být žebrák, nemajetný člověk. Mohu mít majetek, ale nesmím na něm lpět svým srdcem. Jde spíše o vnitřní chudobu, o pokoru ducha, o vědomí závislosti na Bohu.
  Chudý je ten, kdo trpí nějakým nedostatkem a touží ho odstranit. Chudý je ten, kdo ví, že mu něco podstatného chybí a touží to mít. Nemocný touží po zdraví, nemilovaný touží po lásce, hříšný po odpuštění, zoufalý po naději.
  Chudí potřebují pomoc, aby byli své chudoby zbaveni,
  Jen Bůh může odstranit tuto chudobu. Proto přichází Ježíš, hledá chudé a hlásá jím Boží Království. A takto chudí lidé jsou Ježíšem oslovitelní, touží se zbavit chudoby.
  Bohatí jsou spokojeni sami se sebou. Jsou si sami bohy, nepotřebují pravého Boha. Nebo místo Boží zaujímá jejich bohatství. Ti nejsou oslovitelní Božím slovem, zůstávají hluší a němí.
  My potřebujeme Ježíše. Jsme hříšní - potřebujeme odpuštění. Jsme duchovně slepí - potřebujeme vidět působení Boha ve světě a v našem životě. Jsme hluší na Boží slovo, které slyšíme, ale málo žijeme. Jsme němí, neboť na Boží slovo neodpovídáme. Jsme kulhaví, neboť kulháme na dvě strany; plně jsme se pro Boha nerozhodli.  Milujeme Boha, ale  i hřích.
  Všichni potřebujeme z něčeho uzdravit skrze Ducha Svatého, který může proměnit naši vnitřní poušť v prameny vod. Jak čteme Ježíšova slova v Janově evangeliu (Jan  7,37n):
  "Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, ten, kdo ve mě věří. Jak říká Písmo, potečou proudy vod z jeho nitra."
  Uznejme, že jsme chudí, na Bohu zcela závislí.
  Uznejme, že jsme slepí, hluší, němí a kulhaví.
  Uznejme, že jsme hříšní a žízniví po Boží lásce.
  Pojďme k Ježíši, aby nás uzdravil, aby uhasil naši žízeň. Aby se dotkl i našeho ucha a jazyka a řekl:
  "Effatha, otevři se!"