Hledejme žízeň své duše
3. neděle postní, cyklus A
Ježíš je zdrojem živé vody, která dává věčný život. Už v prvním čtení jsme slyšeli o vodě, která vytryskla ze skály. Židé nazývali pramenitou vodu živou vodou. Tato živá voda vytryskla na poušti ze skály a zachránila žíznící vyvolený národ před smrtí.
Tato voda na poušti je obrazem. Svatý Pavel v listě Korintským skálu, ze které vytryskla voda, zduchovňuje. Píše, že Izraelité "pili z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus".
Kristus je zdrojem živé vody, která zachraňuje člověka před věčnou smrtí, neboť mu dává věčný život.
Mojží uhodil holí do skály a vyšla voda. Římský voják probodl Srdce ukřižovaného Ježíše a vyšla krev a voda, symboly svátostí Eucharistie a křtu. Ježíš je zdrojem živé vody, která dává věčný život.
V evangeliu žíznivý Ježíš žádá samařskou ženu o vodu. Ale pak jí vodu nabízí sám:
"Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: ´Dej mi napít´, spíše bys ty poprosila jeho, aby ti dal živou vodu."
Žena nevidí v Ježíši Mesiáše a Spasitele. Myslí si, že jí nabízí pozemskou vodu, aby uhasila tělesnou žízeň. Ježíš však dále říká:
"Každý, kdo se napije této vody, bude zase žíznit. Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, ale voda, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného."
Voda, kterou nabízí Ježíš, neslouží k utišení žízně těla, ale žízně duše. Každá lidská duše žízní po Bohu. Každá lidská duše potřebuje živou vodu - Ducha Svatého.
Jen Ježíš může utišit žízeň lidské duše. Jen On může dát napít vody živé, dát člověku dar Ducha Svatého, který může člověka očistit od hříchu a dát mu účast na Božím životě. To se děje ve svátosti křtu.
Každý z nás má v hloubi duše žízeň po Bohu, po Boží Lásce. Tato žízeň bývá často překrytá tělesnou žízní, přednostním zaměřením na hmotný svět.
I nás chce Ježíš vést, abychom sestoupili do svého nitra a tuto žízeň objevili. Jen žíznivý touží po pramenité vodě. Ježíš nás chce nejen vést k objevení této žízně duše, ale chce ji také utišit. Chce nám dát živou vodu tryskající do života věčného, vodu dávající večný život.
Ježíš nás vybízí, abychom přistoupili k pramenu vody živé, abychom přistoupili k jeho probodenému Srdci a pili z něho.
Svátost křtu nás očistila od hříchů a darovala nám účast na večném Božím životě. Milost posvěcující - nejcennější dar Ducha Svatého - to je pramen tryskající do života věčného.
Ve svátosti Eucharistie můžeme přijímat pod způsobami chleba a vína Krista. Tato svátost je předchutí nebe (J 6,54):
"Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den."
Hledejme svou žízeň duše, která je žízní po Bohu. Utišme ji živou vodou, kterou je Duch Svatý, který tak mocně působí ve svátostech
I pro tebe je Kristovo Srdce, zdroj vody živé, otevřené. Pít z něho, musíš chtít sám.