Držme se Boha

20.03.2022 18:14

2. neděle postní, cyklus C

 

O druhé neděli postní čteme zprávu o proměnění Páně na hoře Tábor. Pán Ježíš třem svým učedníkům ukazuje svou Božskou slávu. Chce tak učedníky připravit na své utrpení v Getsemanech a na kříži, povzbudit jejich víru.

Vedle Ježíše se zjevují zástupci Starého zákona: Mojžíš a Eliáš. Petr chce všem třem vystavět stany, ale Ježíše, Mojžíše a Eliáše zahaluje oblak, symbol Boží přítomnosti. Z oblaku se ozývá hlas nebeského Otce:

"To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!"

Ježíš je už sám, Nový zákon naplňuje Starý zákon. Zjevení Eliáše a Mojžíše ukazuje pravdivost Ježíšových slov o věčném životě.

Proměněný Ježíš zastíňuje stvořený svět. Učedníci vidí to podstatné – Božskou slávu Ježíšovu a pomíjivost tohoto světa. Pozemský život je důležitý k osvědčení člověka, aby byl vírou a životem z víry shledán hodným nebeské slávy.

Vše na tomto světě pomíjí. Nic jsme si na tento svět nepřinesli, nic si ani neodneseme. Vše jednou musíme opustit – své blízké a svůj domov.

Mnoho lidí opouští svou vlast. Někteří dobrovolně, jiní prchají před hladem a válkou. Ztráta domova je velmi bolestná, avšak máme ještě jiný domov, jinou vlast. O té píše svatý Pavel v listě Filipanům:

"My však máme svou vlast v nebi, odkud také s touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista."

V nebi máme vlast, ke které směřujeme. Vejdeme do ní jen přes bránu smrti. Dosáhneme ji, jen když obstojíme u Božího soudu. Pokud ji nedosáhneme, je to jen naše chyba. Z nebeské vlasti nás nikdo nevyžene, v nebi není hlad ani válka, žádné zlo. V nebi se všichni v Bohu milují – andělé i svatí.

Když kolem nás vidíme tolik zla, tolik lidského utrpení, neměli bychom zapomenout na nebeskou vlast. Je hrozné přijít o pozemský domov, hroznější je přijít o nebeskou vlast. Je hrozné přijít o majetek, hroznější je přijít o víru a naději.

Je hrozné přijít o život, hroznější je přijít těžkým hříchem o milost posvěcující, o Boží život v nás.

Ať jsou těžké chvíle, které prožívá dnešní svět, důvodem našeho přimknutí k Bohu.

Když má malé dítě strach, chytne se ruky svého otce. Držme se Boha. On má moc nade vším. Ať se v našem životě stane cokoli, mějme na mysli nebeskou vlast.

Jak nás k tomu vybízí svatý Pavel:

"My však máme svou vlast v nebi, odkud také s touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista."