Dotknout se Ježíšova Srdce

6. neděle v mezidobí, cyklus B

  Malomocenství patřilo k těžkým a nevyléčitelným nemocem starověku. Nemocný velmi trpěl a čekala ho jistá smrt, pokud se nestal zázrak. Malomocenství nemocného vylučovalo sociálně i nábožensky. Musel žít mimo města a obce, nesměl se účastnit bohoslužeb v synagógách a v chrámě. Farizeové učili, že fyzický kontakt s nemocným způsobuje vyloučení ze společenství s Bohem. Zdraví lidé se těmto nemocným vyhýbali, neboť se báli nákazy.
  Teď více pochopíme, co prožíval malomocný, který na kolenou prosí Ježíše:
  "Chceš-li, můžeš mě očistit."
  Malomocný věří, že Ježíš může udělat zázrak. Nenaléhá na Ježíše, ale odevzdává se do jeho rukou, tedy do rukou Božích. Věří, že ho Ježíš může uzdravit, odevzdává mu svůj život.
  Taková prosba se nedotýká jen Ježíšových uší, ale i jeho Srdce:
  "Ježíš měl s ním soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho."
  Ježíš se malomocného dotýká, vrací mu lidskou důstojnost. Nemocný se již necítí vyloučen ze společenství lidí, samotný Ježíš ho přijímá.
  Po přijetí přichází uzdravení:
  "Chci, buď čistý!"
  Těžce nemocný člověk vnímá nejen nemoc, ale i sociální vyloučení. Nemoc ho vylučuje ze společenského i náboženského života, často je s nemocí sám. I když má lékařskou péčí, často vnímá tuto samotu a vyloučení.
  Je tedy dobré nemocné navštěvovat, aby se necítili sami.
  Věřící člověk však není nikdy sám. Je tu Ježíš.
  Pokud se s pokorou odevzdá do jeho rukou, dotýká se Ježíšova Srdce. A Ježíš se nemocného také dotýká. Může ho uzdravit, je-li to pro jeho spásu duše dobré. Může ho zbavit malomocenství duše - hříchu, když prosí o odpuštění.  Je důležité,  aby si vážně nemocný člověk včas zavolal kněze, přijal svátost smíření, pomazání nemocných a svaté přijímání. Ve svatém přijímání se nás přímo dotýká Ježíš, jako se dotkl malomocného z dnešního evangelia.
  Nemusí člověka vždy zbavit nemoci, ale může a chce zbavit člověka malomocenství hříchů.
  Člověk nikdy není se svou nemocí sám. Neměli bychom se bát pokornou prosbou dotknout Ježíšova soucitného Srdce, abychom pocítili, že se i nás Ježíš dotýká.