Dobrý pastýř zná své ovce

4. neděle velikonoční, cyklus C

  Dnešní evangelium nám ukazuje Ježíše jako dobrého Pastýře, který zná své ovce, který své ovce vede a dává jim věčný život.
  Ježíš nás zná. Zná nejen naše jméno, náš vzhled, naši povahu. Ježíš zná i naše nitro, naše srdce. Zná všechny naše myšlenky, touhy a přání. Ježíš dobře ví, co prožíváme, zná naše radosti a bolesti, zná naše obavy a starosti.
  Ale slůvko "znát" znamená v hebrejštině ještě více. Znamená osobní vztah, osobní lásku. Ježíš nás zná skrz naskrz a miluje nás. Miluje celé stádce, ale i ke každé ovečce má jedinečný vztah.
  Pokud zakoušíme tuto Ježíšovu lásku, jsme schopni slyšet jeho hlas a jít za ním.
  Křesťané jsou poutníci k věčnosti. Cílem naší cesty je nebeská pastva, věčný život   s Bohem. Ježíš, náš Pastýř, je vůdcem k věčnému životu. Kdo jde za Ježíšem, kdo je s Ním spojen poutem lásky, nemusí se ničeho bát. Ježíš svým ovcím říká:
  "Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou."
  Jsme-li spojeni s Ježíšem, nikdo nás nemůže vyrvat z jeho rukou.
  Ve druhém čtení jsme slyšeli o životě v nebi. Jan vidí velký zástup ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků. Jsou to ti, kteří šli důsledně za Ježíšem, kteří pro Něho také trpěli. Jsou oděni bílým rouchem  - mají účast na Boží slávě. Mají palmy v rukou - stali se vítězi nad světem i hříchem.
  Tito svatí slouží Bohu a prožívají blaženost. Beránek Boží, který je zároveň dobrým Pastýřem, je pase a vodí                k pramenům živé vody. Stírá jim každou slzu z očí.
  Štěstí svatých v nebi nemůže už nic překazit. Neexistuje zde smrt,  hřích a utrpení. Je zde Bůh a jeho Láska.
  Radujme se z toho, že nás Ježíš zná. Radujme se z toho, že nás osobně miluje. Každého z nás. Naslouchejme jeho hlasu a nechme se naším Pastýřem vést do nebe.
  Využívejme možnosti již nyní prožívat předchuť toho, co prožívají svatí v nebi.
  Každá mše svatá je bohoslužbou - službou Bohu. Je také setkáním s Ježíšem.
  Přijímejme s láskou svátostného Ježíše, který se pro nás stal Pastýřem, Beránkem i Pokrmem.
  Modleme se také za to, aby nám Pán dal dostatek kněží, kteří by setkání s Ježíšem ve mši svaté umožňovali.
  Máme žíznit po nebi. Tuto žízeň můžeme alespoň trochu uhasit prožitím mše svaté.
 V liturgii svatého Jana Zlatoustého se věřící před svatým přijímáním modlí tato slova:
  "Ó, Boží Synu, dej mi dnes účast na tvé mystické hostině. Neprozradím tvé tajemství tvým nepřátelům ani ti nedám Jidášův polibek, ale jako lotr po pravici ti říkám: Rozpomeň se na mne, Pane, až budeš ve svém království."