Doba adventní je Božím darem

1. neděle adventní, cyklus A

Dnes začínáme v naší Církvi prožívat dobu adventní, dobu přípravy na oslavu narození Ježíše Krista. Příchod Božího Syna na svět je velkou událostí v dějinách spásy, na kterou je třeba se připravit.

V evangeliu první neděle adventní se klade důraz na druhý příchod Ježíše Krista na tento svět. Bude to příchod ve slávě a k soudu.

Pán Ježíš nás upozorňuje, že jeho příchod bude nečekaný, jako je příchod zloděje. Proto nás vybízí k bdělosti a připravenosti:

"Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde."

Neznáme den Kristova druhého příchodu, neznáme ani den naší smrti. Na obě skutečnosti máme být připraveni. V době Noemově lidé prožívali běžné události života: jedli, pili, ženili se a vdávali. Jen Noe poslechl Boží příkaz a na potopu se připravil zbudováním archy. Zachránil se jen on s nejbližšími a se zvířaty, které do archy uvedl. Ostatní lidé vodou potopy zahynuli.

Také my jsme v nebezpečí, že se budeme chovat jako lidé tohoto světa, kteří na Ježíšův příchod nečekají. Jsou zahlceni starostmi a radovánkami tohoto světa, nemyslí na spásu své duše. Křesťan nemůže žít tak, jako by Pán Ježíš neměl přijít, ať už na konci světa nebo na konci života.

Doba adventní nás má vyburcovat z duchovního spánku:

"Víte, jaký je nyní čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Noc pokročila, den se přiblížil."

Je třeba se probrat z duchovní netečnosti a z nezájmu o spásu své duše. O spásu duše je třeba bojovat:

"Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne; ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti."

Máme se obléci v Krista, tzn. přijmout jeho smýšlení a jednání, napodobovat jeho život. Přijmout Kristovo smýšlení, znamená změnit naše smýšlení. Přijmout Kristův život, znamená změnit náš život. Na to máme dobu adventní, dobu příhodnou, dobu, kdy máme šanci změnit svůj život podle Boží vůle.

Doba adventní je Božím darem, dobou velkých milostí, které nám chce Bůh dát, které potřebujeme k dosažení spásy své duše.

Tuto dobu můžeme náležitě využít, nebo ji promarnit. Prožít ji k užitku své duše, nebo k její škodě. Záleží jen na našem rozhodnutí.