Dítě - Boží dar
Svátek Svaté rodiny, cyklus C
Dnešní čtení Písma svatého ze svátku Svaté rodiny zaměřují naši pozornost na děti.
V prvním čtení jsme slyšeli o utrpení Anny, manželky Elkána. Anna nemohla mít děti, což bylo v její době potupou a hanbou. Druhá Elkánova manželka Penina, která svému manželovi děti porodila, se Anně vysmívala, a tím zvětšovala její trápení.
Anna vylévá svou bolest před Hospodinem a prosí o dar syna, kterého chce darovat Bohu (1 Sam 1, 11):
"Hospodine zástupů, jestliže opravdu shlédneš na ponížení své služebnice a rozpomeneš se na mne, jestliže na svou služebnici nezapomeneš, ale daruješ své služebnici mužského potomka, daruji jej tobě, Hospodine, na celý život."
Anna prosí o dar syna, kterého chce darovat Hospodinu. Anna tak vyznává, jak velikým Božím darem je dítě. Nenechává si jej pro sebe, ale odevzdává ho do služby Bohu. Daruje Bohu dítě, které sama přijala jako Boží dar. Slyšeli jsme to ve čtení:
"A proto také já ho odevzdávám Hospodinu na všechny dny, po které bude živ – je odevzdaný Hospodinu."
Každé dítě je Božím darem. Nesmrtelnou duši, zdroj života člověka, stvořil Bůh. Dítě je zvláště Božím darem tehdy, když ho rodiče nechají pokřtít. Je třeba děti přijímat jako Boží dar. Rodiče by měli mít také odvahu, odevzdat je Bohu do služby. Darovat své děti Bohu, které sami přijali jako Boží dar. Odevzdat je Bohu, aby mohly na světě splnit své poslání, které jim Bůh od věčnosti připravil.
V evangeliu jsme slyšeli o jiných rodičích, o Ježíšově matce Panně Marii a pěstounovi svatému Josefovi. I pro ně byl Ježíš darem, i oni dítě odevzdali Bohu. Panna Maria věděla, že její Syn je Mesiáem, kterého toužebně Izrael očekával. Avšak asi zcela nevěděla, jak bude své mesiášské poslání naplňovat.
Dvanáctiletý Ježíš slaví jako každý židovský chlapec svátek "bar micvah" (syn přikázání). Touto slavností byl chlapec plně odpovědný vůči zákonu, tedy se vlastně stal dospělým. Po slavnosti Ježíš zůstává bez vědomí rodičů v Jeruzalémě a udivuje svými odpověďmi učitele Zákona. Josef a Maria mají poznat, že Ježíš je pro ně Božím darem jen na čas svěřeným. Ježíš přišel naplnit vůli nebeského Otce.
I pro vás, rodiče, je dítě Božím darem, které má ve svém životě naplnit vůli Boží, splnit své poslání, které mu Bůh od věčnosti připravil. Úkolem rodičů je své děti vést k Bohu a pomáhat jim, aby objevily a naplnily své poslání. Ne, co by měly dělat podle vůle rodičů, ale co by měly dělat podle vůle Boží.
Rodiče narozením dětí vstupuji do procesu "ztrácení". Poznávají, že jejich děti nepatří jen jim, ale především Bohu. To poznali Josef a Panna Maria, když se jim Ježíš ztratil. I když všemu nerozuměli, museli Boží plány přijmout. Maria vše uchovávala v srdci a přemýšlela o tom.
Rodiče, děkujte Bohu za své děti. Nebojte se darovat je Bohu. Darovat Bohu jeho dar. Odevzdejte děti Božímu vedení. Modlete se i za ty, které se od Boha vzdálily, aby se vrátily na správnou cestu. U Boha není nic nemožného. Neztrácejte naději.