Děti Panny Marie
Slavnost Matky Boží, Panny Marie
Dnes slavíme slavnost Panny Marie, Matky Boží.
V Písmu svatém nemáme doloženo označení P. Marie jako Matka Boží. Panna Maria je nazývána „Matka Ježíšova“ a „Matka Páně“. Slovní spojení „Matka Boží“ se začíná v církvi užívat od 3. století. Pojem „Theotokos – Bohorodička“ poprvé nacházíme v modlitbě „Pod ochranou tvou“ na egyptském papyru ze začátku 4. století.
Dogma, že Panna Maria je Matkou Boží, bylo definováno při obhajobě pravd o Ježíši Kristu proti bludařům, kteří popírali jeho božství nebo lidství. Pannu Marii za Matku Boží (Bohorodičku) prohlásil 3. všeobecný koncil v Efezu (r. 431).
V roce 1931, při příležitosti 1500. výročí efezského koncilu a dogmatu, zavedl papež Pius XI. Svátek Mateřství Panny Marie a určil jej na 11. září. Nyní se tato slavnost Mateřství Panny Marie slaví 1. ledna.
Panna Maria spolupracovala se svým Synem při jeho veřejné činnosti. Jejímu „fiat“ vděčíme za příchod Ježíše Krista, vtělené druhé Božské Osoby na svět.
Na přímluvu Panny Marie Pán Ježíš vykonal svůj první zázrak. Bylo to na svatbě v Káni Galilejské, kdy došlo svatebčanům víno. Panna Maria již zde ukázala svou budoucí úlohu Přímluvkyně věřících ve všech potřebách.
Velikost Panny Marie, Matky Boží, můžeme vidět v její odevzdanosti do vůle Boží. A to nejen při zvěstování, ale po celý její život. Především na ni můžeme vztáhnout Ježíšova slova (Mk 3,35):
„Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka.“
Panna Maria je nejen Matkou Ježíšovou, ale je také jeho nejlepší učednicí.
Po celou dobu Ježíšova působení Ježíši naslouchala, vše uchovávala ve svém srdci a přemýšlela o tom (Lk 2,19):
„Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.“
Mariino mateřské srdce trpělo obavami o jediného Syna, když vidělo nepřijetí a odpor u náboženských představitelů židovského národa. Vrcholem Mariina utrpení byla Golgota, kde stála pod křížem svého Syna a musela znovu říci své „fiat“. Panna Maria ve své duši prožívala bolesti svého Syna. Utrpení její duše bylo nezměrné. Svatý Bernard neváhá Pannu Marii nazvat titulem „mučednice v duši“.
Panna Maria se pod křížem stala Matkou křesťanů, které zastupoval apoštol Jan. Ježíš Panně Marii říká o Janovi (J 19,26):
„Ženo, to je tvůj syn.“
V Janovi Panna Maria přijala za své děti každého z nás. Ano, jsme děti Panny Marie zrozené z její velké bolesti pod křížem jejího Syna. Maria přijala slova svého Syna z kříže jako jeho poslední vůli. Proto nesmíme nikdy pochybovat, že nás má ráda jako své vlastní děti. Panna Maria se o nás stará jako nejlepší Matka, chrání nás a přimlouvá se za nás.
Před léty mě oslovila jedna babička. Vysvětlovala mi, proč je tak velkou ctitelkou Panny Marie. V dětství byla svědkem umírání své matky. Ta si ji zavolala ke smrtelné posteli, ukázala na obraz Panny Marie, který visel nad lůžkem, a řekla ji: „Neplač, to je teď tvá Matka“. A tato babička celý svůj život zakoušela pomoc Panny Marie, neboť ji do Mariiny ochrany svěřila vlastní matka.
Panna Maria je naší Matkou zvláště tehdy, když své pozemské matky již nemáme nebo nám nemohou pomoci. Proto můžeme s důvěrou začít nový rok. Nevíme, co nás čeká, ale víme, že Ježíš a jeho Matka, Panna Maria, která je v řádu milosti i naší Matkou, jsou stále s námi.