Člověk patří Bohu
29. neděle v mezidobí, cyklus A
Farizeové pokoušejí Ježíše. Nejde jim o pravdu, nejde jim o poznání Ježíše, jde jim jen o jedno – dostat ho do úzkých. Ptají se ho:
„Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“
Farizeové to mají dobře promyšlené. Pokud Ježíš odpoví ano, tak ho napadnou, že mluví proti Zákonu, protože jen Hospodin je králem Izraele. Pokud odpoví ne, mohou ho obžalovat před Pilátem, že pobuřuje lid.
Pán Ježíš však nepřišel dělat revoluci. Nepřišel vymanit zaslíbenou zem z područí římského císaře. Křesťanství není ideologie, proto ho nemůžeme s žádnou ideologií zaměňovat. I já jsem si po obrácení myslel, že komunismus je v jádru dobrý, ale špatně budovaný. Teď si to již nemyslím.
Mezi křesťanstvím a komunismem leží nepřekonatelná propast. Křesťanství říká tomu, kdo má nadbytek, například 2 košile: „Stačí ti jedna, s druhou se poděl s tím, který nemá žádnou“. Komunismus říká tomu, kdo ji nemá: „Ty nemáš žádnou košili, soused má dvě. Jdi a jednu mu vezmi“. Vnímáme ten rozdíl?
Křesťanství stojí na lásce a milosrdenství, komunismus na závisti a nenávisti. Původcem křesťanství je Bůh, původcem komunismu je Zlý.
Pán Ježíš nepřišel hlásat vzpoury a nenávist, ale lásku. Volá každého člověka – chudého i bohatého – do Božího království. Ježíš touží po spáse lidské duše, politické zřízení není pro něho důležité. Ježíš nepřišel vysvobodit Izrael z moci císaře, ale přišel vysvobodit člověka z moci Zlého. Ježíš nechce získat moc nad říšemi, ale chce ovládnout lidské srdce. Farizeům odpovídá:
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“
Mince nese obraz císaře, patří tomuto pomíjejícímu světu. Každý člověk je však obrazem Božím, a patří tedy jen Bohu. Jen Bůh má svrchované právo na člověka. Stvořil lidskou duši a má na ni výsadní právo. Každý člověk má patřit jen Bohu.
Jak Bůh ovládá lidské srdce? Násilím? To jistě ne. Ježíš nás ovládá svou Láskou, láskou svého Nejsvětějšího Srdce. Ježíš nás bez omezení miluje a chce naše ubohé srdce zaplavit svou láskou. Ježíšovo Srdce bylo na kříži probodeno, aby se otevřel pramen Boží lásky. Jak nás Ježíš touží zaplavit svou láskou! Jak touží, abychom ho i my milovali!
Ježíše se nemáme bát, ale máme ho milovat. Smyslem lidského života je milovat a být milován. To platí zejména ve vztahu k Bohu. Bůh chce, aby byl jeho obraz (člověk) šťastný. Nabízí nám svou lásku a touží po naší lásce.
Kéž bychom všichni konečně uvěřili, že nás má Bůh rád. Kéž bychom začali konečně žít ve vztahu s Bohem. Nebojme se otevřít Bohu svá srdce, nebojme se vnořit do proudu Boží lásky. Jsme Božím obrazem a Bůh je Láska. I my máme být láskou v Bohu a v Bohu milovat své bližní. To je naše křesťanské povolání.