Cesta duchovního dětství

6. neděle velikonoční, cyklus B

  Křesťanství je náboženství lásky.
  Svatý Jan ve svém prvním listě napsal:
  "Bůh je láska".
  V evangeliu slyšíme Ježíšova slova:
  "Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás."
  Otec miluje Syna, Syn miluje nás Otcovou láskou. Ježíš nám dává hlavní přikázání:
  "To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás."
  Bůh je Láska. Miluje nás a touží po naší lásce. Máme milovat Boha a v Bohu své bližní. Své bližní máme milovat jako Ježíš.
  Ve Starém Zákoně je psáno, že máme milovat bližní jako sebe. Pán Ježíš po nás žádá, abychom své bližní milovali jako je miluje On. Na to sami od sebe nemáme. Potřebujeme pomoc z nebe - Božskou ctnost lásky. Ta nám umožňuje milovat Boha a bližní.
  Pomoc z nebe dostáváme, ale i my musíme něco udělat. Musíme chtít milovat, rozhodnout se mít rád každého člověka.
  Mnoho světců a světic kráčelo touto cestou lásky, protože věděli, že na ní spočívá duchovní život, cesta k dokonalosti.
  Svatá Terezie z Lisieux hledala své místo v Církvi. Cítila povolání ke všemu. Nakonec pochopila, že jejím povoláním je láska:
  "Ježíši, má lásko, konečně jsem nalezla své povolání! Mým povoláním je LÁSKA!"
  Její cesta duchovního dětství je cestou vroucí lásky k Bohu. V jednom dopise napsala:
  "Chápu tak dobře, že jen láska nás může udělat milými Pánu Bohu, proto je láska jediné dobro, o které usiluji. Ježíš mi ukazuje jedinou cestu, která vede k této Božské výhni. Tou cestou je odevzdanost malého dítěte, které bez obav usíná v náručí svého Otce."
  "Já shledávám dokonalost velmi snadnou, protože jsem pochopila, že stačí chytit Ježíše za srdce... Sám nám ukazuje, že nejnepatrnější skutky vykonané z lásky okouzlují jeho srdce."
  Křesťanství je náboženství lásky. Lásku od Boha přijímáme a láskou Bohu odpovídáme. Naše láska je odpovědí na Boží lásku k nám (1 Jan 4,10):
  "V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy."
  Je třeba uvěřit v Boží lásku. Uvěřit, že to s námi Bůh myslí dobře, že chce naše dobro. Cestou k Boží Lásce je odevzdanost. Odevzdávám svůj život Bohu, odevzdávám Bohu svou vůli. Toužím po tom, aby se má vůle stále sjednocovala s vůli Boží. I když jsem slabý, často padám, přesto Bohu důvěřuji a jdu dál.
  Opět slova svaté Terezie:
  "Jak sladká je cesta lásky! Ovšem, člověk může i klesnout, může se dopustit nevěrností, ale láska, protože umí těžit ze všeho, rychle stráví všechno, co se může Ježíšovi nelíbit, a zanechá jen pokorný a sladký mír v hloubi srdce."
  Rozhodněme se i my pro tuto cestu lásky.