Bůh má v nás zalíbení

Svátek Křtu Páně, cyklus A

Křest Pána Ježíše může být pro nás záhadou. Proč se Ježíš nechal pokřtít od Jana Křtitele? I Jan se tomu brání:

"Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?"

Janův křest nebyl svátostný. Ponoření do Jordánu znamenalo symbolické očištění od hříchů jako příprava na příchod Mesiáše a jeho království. Pán Ježíš Janův křest nepotřeboval. I jako člověk byl bez hříchu. Vstoupil do Jordánu za nás, aby symbolicky obmyl naše hříchy.

Pán Ježíš se nenarodil s dědičným hříchem, jehož následkem je smrt. Nemusel zemřít na kříži, ale přijal smrt dobrovolně, a nabídl ji nebeskému Otci jako oběť za naše hříchy. Pán Ježíš zemřel na kříži za nás, jako za nás přijal křest od Jana Křtitele na odpuštění hříchů.

Dalším důvodem přijetí Janova křtu byla Ježíšova láska k nebeskému Otci. Pán Ježíš Otce miloval a svou lásku dosvědčoval tím, že Otce poslouchal, plnil jeho vůli.

I Janovi říká:

"Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli."

Nebeský Otec chtěl, aby Ježíš křtem zahájil své poslání Mesiáše a On se Otcově vůli podřizuje.

U Jordánu Pán Ježíš zjevuje svou lásku k Otci. Otec se ke svému Synu hlásí:

"To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení."

I my, kteří jsme přijali svátostný křest, máme nebeského Otce milovat a lásku k Němu dosvědčovat svou poslušností Boží vůli a Božím přikázáním (1 Jan 5,3):

"Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání."

Můžeme dále rozjímat slova nebeského Otce:

"To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení."

V řeckém originálu je před slovem "syn" určitý člen. Můžeme přesněji přeložit:

"To je můj milovaný, jediný, jedinečný Syn."

Nebeský Otec posílá hříšníkům to nejmilejší a nejdražší co má – svého jediného Syna. Bůh nám nemohl dát více, než svého Syna. Hříšný člověk stál nebeskému Otci za to, že pro jeho záchranu dává to nejdražší – svého jediného Syna. Jak si nás Bůh váží a cení. Z toho bychom se měli nejen dnes radovat.

A měli bychom se také zamyslet nad tím, jak my si ceníme a vážíme Boha, který pro nás tolik obětoval.

Jaká je propast mezi Boží láskou k nám a naší láskou k Bohu!

Bůh nám dal vše, my mu často nedáváme nic, nebo jen málo.

Byli jsme pokřtěni svátostným křtem. Byli jsme zbaveni dědičného hříchu a dostali jsme účast na Božím životě (milost posvěcující). Křtem jsme se stali Božími dětmi.

Každému pokřtěnému dnes Bůh říká:

"Ty jsi můj milovaný syn, má milovaná dcera, v tobě mám zalíbení."

Prožijme dnešní den i celý život ve vědomí, že jsme Bohem milované děti, ve kterých má Bůh zalíbení.

Snažme se Bohu lásku alespoň částečně vracet tím, že se budeme snažit poslouchat vůli nebeského Otce.